Budeme chránit Český les?

Několik let leží na ministerstvu životního prostředí návrhy na zřízení Chráněné krajinné oblasti Český les.

Už od počátku devadesátých let se vedou v odborných kruzích debaty o nutnosti chránit území Českého lesa formou chráněné krajinné oblasti (CHKO).

První návrh na přípravu CHKO vzešel od neformální pracovní skupiny už v roce 1990. Prvotní návrhy této skupiny tvořené zástupci veřejnosti, pracovníků muzeí a orgánů ochrany přírody byly zpracovány v rozmezí dvou let plzeňskou odbočkou Českého ústavu ochrany přírody, nyní Agentury ochrany přírody a krajiny. Toto středisko vypracovalo Oborový dokument ochrany přírody. Návrh CHKO Český les byl zařazen mezi oblasti, které jsou připravovány k vyhlášení v rámci koncepce rozvoje sítě velkoplošných chráněných území. V roce 1995 připravil odbor ochrany přírody ministerstva životního prostředí návrh nařízení vlády, kterým se vyhlašuje CHKO Český les, a tento záměr byl na začátku prosince téhož roku oznámen všem dotyčným obcím. Ty záměr akceptovaly, objevily se však připomínky, které se týkaly zejména hranic chráněné krajinné oblasti a její zonace.

V důsledku změn zákona o ochraně přírody a krajiny a zákona o lesích, ve kterých se změnila pravidla pro vymezování zón, došlo k revizi hranic CHKO a vymezení jeho zón, z nichž je každá jinak chráněna. Odborníci vypracovali tři varianty rozsahu CHKO Český les. První, nejrozsáhleší varianta, která je odvozena od oblastí klidu vyhlášených v devadesátých letech, zahrnuje území od vodní nádrže Jesenice na Chebsku až po obec Všeruby na Domažlicku, což je zhruba 700 km

. Tak velké území by sice splňovalo požadavky na zachování kvality a celistvosti území. Jenže už při projednávání rozsahu tohoto návrhu se objevil nesouhlas soukromých vlastníků půdy. Připomínky daly i obce. Tato varianta byla považována za nevyhovující a nejméně průchodnou. Došlo k revizi jeho hranic. Vznikl druhý návrh, ze kterého byly oproti první variantě vypuštěny obce, jimiž by procházela hranice a které bylo možné po pevných liniích obejít. Jde o ty obce, kde jsou soustředěny různé výrobní objekty, zemědělské stavby a další budovy. V okrese Domažlice se to týká obcí Folmava, Česká Kubice, Babylon, Klenčí p. Č., Trhanov, Nový Kramolín, Vlkanov, Šitboř, Drahotín, Mutěnín a Starý Kramolín. Na Tachovsku to jsou obce ležící na ose Přimda, Žebráky, Ctiboř, Štokov a Chodský Újezd. V okrese Cheb se jedná o Tři Sekery.

Poslední, třetí a nejmenší varianta, má podle mínění ochranářů zřejmě největší šanci na úspěch. Vychází z předchozího návrhu, ale je zmenšena ještě o severní část zahrnující komplex Dyleňského lesa s přilehlými pásy zemědělské půdy. Toto území tak doplatilo na to, že jej tvoří monokulturní porosty smrku, je také floristicky chudší. Nehledě na fakt, že objekty na vrcholu Dyleně jsou v soukromém vlastnictví a dosud není jisté jejich využití. Také nebezpečné exhalace z velkých průmyslových a energetických podniků Sokolovska udělaly na lesních porostech své.

Třetí variantu, která je rozlohou nejmenší, doporučili odborníci ke schválení. Zahrnuje pouze území v působnosti dvou okresů, a to Domažlice a Tachov.V rámci finančních možností okresních úřadů Cheb, Tachov a Domažlice byly v oblasti Českého lesa realizovány další přírodovědecké výzkumy a průzkumy. Jejich výsledky jsou uloženy na těchto úřadech.