Blízká setkání vlčího druhu. Šelmu zahnal až nastartovanou motorovou pilou

V minulých dnech byla na Broumovsku hlášena dvě pozorování vlků. Informace o setkání člověka a šelmy se začalo živě probírat na sociálních sítích, kde setkání za bílého dne a na velmi malou vzdálenost komentovali jak příznivci vlků, tak i ti, kteří z jejich návratu do krajiny nejsou nadšeni.

Pracovníci Správy CHKO oba případy dodatečně prošetřovali, a na základě zjištěných faktů okomentovali.

Vlka mohla přilákat hárající fenka

K prvnímu setkání došlo na Bílou sobotu, když se muž se svou fenkou vydal sledovat ptáky do Broumovských stěn. Kolem poledne posvačil na hřebenu stěn, když v tom zaslechl, jak něco doskočilo na zem. Zvedl oči a necelých 30 metrů od nich stál vlk a upřeně se díval, co tam dělají. Když se muž začal po pár vteřinách natahovat do batohu pro foťák, vlk odběhl na skálu a zmizel za hranou. Ještě než zašel, tak se otočil. Celé setkání trvalo jen několik vteřin. „Pozorování se odehrálo ve vzdálenosti několika set metrů od navštěvované turistické trasy, v místě, kam lidé chodí jen velmi zřídka a kde je obtížně průchodný terén s množstvím zarostlých rokliček. Vlk pravděpodobně při průchodu Stěnami přilákal pach hárající fenky. O vlcích je známo, že jsou velmi zvědaví a proto se šel podívat, co se v místě děje, sledoval krátce dvojici, a když vyhodnotil situaci, odběhl aniž by projevil vůči člověku nějakou agresivitu,“ okomentoval setkání zoolog Správy CHKO Broumovsko Petr Kafka.

Lovícího vlka zastavil až zvuk pilyK dalšímu setkání došlo o tři dny později na druhém konci Broumovské kotliny - u obce Benešov na úpatí Javořích hor. V úterý kolem půl osmé ráno lesní dělník při cestě na místo viděl srnu, kterou honí vlk. Najednou ji však přestal pronásledovat dále po stráni dolů, ale běžel směrem k dřevaři. Když si toho muž všiml začal na něj volat, aby ho vyplašil. Vlk se ale blížil k němu. Těžař položil všechny věci a nastartoval pilu. Teprve její nepřeslechnutelný zvuk na vlka zapůsobil, zastavil se zhruba 15 metrů od muže, otočil se a odešel na opačnou stranu.

K tomuto setkání má zoolog dvě možné varianty. „Jelikož se vlk nemusí za kořistí přímo honit, ale může různě taktizovat a kořisti nadbíhat, vzal to trochu jinou cestou než srna, a v tu chvíli se mu přímo do cesty přimotal muž s pilou. To, že muž volal, nemusel vlk považovat za podivné a odstrašující a v zápalu lovu si všímal spíše srny. Až zvuk motorové pily ho mohl upozornit na přihlížejícího člověka. Tím byl lov u konce, vlk nechal srnu a po vyhodnocení situace odběhl jiným směrem,“ předkládá zoolog první variantu, v níž podle něj není na chování vlka nic zvláštního. „Jednoduše člověka v zápalu lovu přehlédl či ignoroval. Pokud by muž nepoužil pilu, mohl vlk klidně proběhnout pár metrů kolem něj a klidně v lovu srny pokračovat.“

Pokud tomu však bylo jinak a vlk o člověku dopředu věděl, a přesto k němu běžel, mohla by to být známka pokřiveného či nežádoucího chování volně žijícího zvířete. „Takový vlk by mohl být i nemocný a podobné konfliktní chování by se pravděpodobně opakovalo a mohlo by teoreticky být i nebezpečné,“ připouští. „Protože je tento případ prvním, o kterém jsme se na Správě CHKO Broumovsko dozvěděli, a chybí v něm několik klíčových faktů, nelze z něj prozatím učinit žádný závěr. Nebereme jej ale na lehkou váhu a oblast budeme intenzivně sledovat,“ ujišťuje Petr Kafka. „Protože jsou však takto blízká setkání s vlky vzácná, prosíme veřejnost, aby nás o nich případně co nejdříve informovala. Jen bezprostřední ohledání místa, zjištění faktů přímo od pozorovatele mohou vést k adekvátní reakci na vzniklou situaci,“ dodává zoolog s tím, že reálný případ ohrožení může být i důvodem k odstranění problematického vlka z přírody, jak navrhuje i nedávno schválený Program péče o vlka.

Jiří Řezník