Zvěř v mrazech hladoví, myslivci ji musí krmit

Do hloubky promrzlá půda, navíc pokrytá sněhem nebo ledem, ztěžuje zvěři přístup k potravě. Běžně si pod sněhem vyhrábává potravu, nyní se uchyluje i ke krmelcům, zásobovaným myslivci.

"Zajistit zvěři v zimním období dostatek potravy jsou ze zákona povinni hospodáři mysliveckých jednot," uvedl Ing. Miloš Novák, předseda Okresního mysliveckého spolku Českomoravské myslivecké jednoty. Podle něj je myslivecká matematika jednoduchá - je na hospodářích spolků, aby dokázali zajistit včas dostatek krmiva a zorganizovat v zimě pochůzky a zásobování zvěře v krmelcích. Jen tudy vede cesta k přirozenému nárůstu stavů zvěře, kterou je potom možno v podzimních honech odlovit. "Stavy zvěře na jaře kontrolují právě hospodáři mysliveckých jednot. Na jejich základě pak pověřená města, jež převzala tuto funkci od okresních úřadů, buď povolí, nebo nepovolí odlov příslušného druhu zvěře," upřesnil jeden z členů výboru okresního mysliveckého spolku MVDr. Antonín Jakš.

Důležité je v současném počasí pro zvěř pernatou, srstnatou i spárkatou především dostatek jádrového krmení, které umožňuje zachování energie i v mrazivém počasí. "Zvěř je však uzpůsobena tak, aby zimní odbobí přežila," potvrdil dr. Jakš. Potřebné doplňky k zimnímu dokrmování myslivci si zvěř dokáže najít sama. Podle M. Nováka však nelze vyloučit, že ve snaze najít potravu se kupříkladu černá zvěř přesunuje do míst, kde v létě není k vidění. Z lesnatých a okrajových částí bývalého okresu Louny se může v některých lokalitách přiblížit blíže k vesnicím nebo do typicky obilnářských oblastí v rovinách. "Divočáci hledají především kukuřici, a tak je postihuje současný silný útlum zemědělské výroby v některých částech okresu," dodal. Rozsah porostů kukuřice je přímo úměrný stavům skotu, kterého je rok od roku méně.

V současnosti se objevilo nezvykle mnoho káňat. "Dravců je vzhledem k současným stavům zvěře v okrese příliš, neboť v zimních měsících přilétají i káňata ze Skandinávie nebo ostatních částí severní Evropy," domnívá se Miloš Novák. Mohou pak snadno napadnout mláďata nebo i zimou oslabenou drobnou zvěř. "Stavy dravců jsou dlouhodobým předmětem diskuzí mezi myslivci a ochránci přírody," upřesnila Ing. Olga Salačová z odboru životního prostředí Městského úřadu v Lounech. Zákon zakazuje jejich odlov po celém území republiky, u některých druhů umožňuje odstřel výjimka. Tu může v současné době na základě žádosti mysliveckých spolků udělit krajský úřad. Podle Olgy Salačové jsou však většinou ve volné přírodě stavy dravců v rovnováze se stavy hrabošů a ostatních hlodavců. Naopak, někteří zemědělci, ve snaze ušetřit na chemických prostředcích k hubení škůdců, instalují na svých pozemcích tzv. berličky, z nichž mají káňata dobrý rozhled po okolí. Právě snaha po dobrém rozhledu přivádí dravce v zimě na stromy a sloupy podél silnic, zejména tam, kde stromy mezi poli chybí. Dravci nepohrdnou ani zbytky přejeté drobné zvěře, kterou na silnici naleznou.