Zvěř potřebuje péči myslivců

Přikrmování zvěře patří v zimním období k obvyklým povinnostem myslivců, bez ohledu na to, zda je sníh nebo mráz.

Myslivci mají přikrmování zvěře v zákonných povinnostech. Starají se nejen o množství, ale také o vhodné složení potravy.

"Lidé si myslí, že když není sníh, nemusíme zvěř krmit," řekl předseda Mysliveckého sdružení Hora Tmaň Antonín Plátěnka.

"Zvěři hrozí zdravotní potíže z toho, že sežere zatuchlou stařinu nebo se napase na osení, které může být napadené plísněmi. Zima je také vhodné období k tomu, abychom léčili spárkatou zvěř. Do šrotu jí dáváme přípravek proti střečkovitosti. Na léčiva přispívá stát," dodal. Do krmelců se zakládá seno i jadrné krmivo. Hodně ho sežerou divočáci, kteří se dostanou i do bažantnice a mají někdy na svědomí i zničené krmelce.

"Podle toho, jaká je zima, zkrmíme třicet až padesát metráků jadrného krmiva, kam počítáme i kaštany a žaludy nasbírané dětmi ze školy. Vojtěšky dáváme asi deset metráků," informoval předseda tmaňských myslivců. Každý člen mysliveckého sdružení má svůj úsek, o který se stará, ostatní ho kontrolují a podle potřeby i pomohou. Krmením stráví asi dvacet hodin. Hospodář honebního společenství Srbsko Jaroslav Bastl má spočítáno, že na 530 hektarech je 34 krmných zařízení.

"Stará se o ně většinou patnáct myslivců. Přikrmujeme i černou zvěř, které dáváme odpady z pekáren, zbytky po čištění obilí a skrývky ze silážních jam. Trochu se tím snižují jejich vpády do krmelců. Škodám se však nedá zcela zabránit. Stačí když se divoké prase o dřevěnou konstrukci podrbe," sdělil Jaroslav Bastl. Péče o zvěř se projevuje i na jejím zvyšujícím se stavu. Srbští myslivci ulovili v minulém roce deset kusů srnčí zvěře a asi deset divočáků.

"Zvýšil se také početní stav bažantů i bez umělého odchovu. Přitom si někteří lidé pořád myslí, že myslivci jsou nepřátelé přírody. Naopak, snažíme se o ni starat a pomáhat jí,"zdůraznil Jaroslav Bastl.