Zpráva povodňové komise
01.08.2003 | Myslivost
o náhradách škod na zvěři a mysliveckých zařízeních, péči o vypuštěnou zaječí zvěř a stabilizaci postižených populací
Bohumil Bláhovec, František Havránek, Jaroslav Kostečka
Myslivecká rada ČMMJ na svém jednání rozhodla o poskytnutí příspěvku na zmírnění škod vzniklých mysliveckým sdružením při povodních v roce 2002.
Finanční podpora bude vyplacena mysliveckým sdružením na přímé materiálové náklady, popřípadě náklady na zazvěřování v honitbě a zvyšování úživnosti postižené honitby. Podpora je určena pro honitby, které byly zasaženy povodní a nebylo zde realizováno vypouštění zajíců. Celková částka kvyplacení byla stanovena na 460 000 Kč, tato suma je složena ze zůstatku povodňového fondu, kde po úhradě části prostředků na nákup zajíců zůstalo k vyplacení 335 655 Kč a z fondu rozvoje ČMMJ pro dobré jméno organizace 134 345 Kč. Částka, která bude vyplacena jednotlivým mysliveckým sdružením, je vypočtena vynásobením přepočtového koeficientu škodami, které nahlásila myslivecká sdružení na Okresní myslivecké spolky ČMMJ.
Z toho bylo rozhodnuto vyplatit pro jednotlivé oblasti takto:
oblast Prachatice - 9 000 Kč oblast Jindřichův Hradec - 102 000 Kč oblast Klatovy - 6 000 Kč oblast Liberec - 5 000 Kč oblast Strakonice - 31 000 Kč oblast Břeclav - 4 000 Kč oblast Litoměřice - 97 000 Kč oblast Beroun - 15 000 Kč oblast Tábor - 14 000 Kč oblast Plzeň - jih - 31 000 Kč oblast Příbram - 4 000 Kč oblast Č. Krumlov - 26 000 Kč oblast Písek - 23 000 Kč oblast Plzeň - sever a město - 17 000 Kč oblast Č. Budějovice - 12 000 Kč oblast Rokycany - 19 000 Kč oblast Mělník - 51 000 Kč
Přesný režim vyplácení prostředků budou administrativně zpracovávat Okresní myslivecké spolky a po předložení podkladů bude vyplácet ČMMJ Praha vždy jednotlivým mysliveckým sdružením.
Tímto práce povodňové komise skončila. Průvodní dokumenty a další materiály byly předány ekologické komisi, která bude samozřejmě muset řešit mnoho dalších problémů, jež ještě druhotně zůstávají k vyřešení dané situace vhonitbách. Je nutno čekat především na stabilizaci krajiny a zároveň pomoci postiženým honitbám hlavně metodicky (včetně honiteb, kde se provedlo zazvěřování).
Nadále je třeba počítat se stálou péčí o vypuštěnou zaječí zvěř a stabilizací postižených populací, protože se jednalo o značné prostředky, které byly vynaloženy.
Pozorování, které u nás proběhla v osmdesátých letech, ukázala že schopnost přežívání zajíců z klecového chovu, a tedy jistě i z odchytu, je po vypuštění poměrně dobrá. Pokud se týče přizpůsobení k přirozené potravě, zjistil Ing. Kučera, že hmotnostní přírůstky vypuštěných zajíců se nelišily od přírůstků, které byly zjišťovány u zajíců divokých. Bylo také potvrzeno, že vypuštění zajíci se zapojují v následujícím roce do reprodukce. Toto úvodní pozitivní konstatování je ovšem třeba uvést na pravou míru. Ztráty u vypuštěných zajíců se zdají být poměrně vysoké. Ve středočeském kraji dosahovaly 47,8 %, ztráty na Litovelsku 41,0 %. Na této mortalitě se ve 100 % podíleli predátoři. Zde je však nutno podotknout, že uvedená pozorování probíhala před více než 15 lety, a že od té doby došlo k výraznému nárůstu počtu predátorů, především lišky (dle německých autorů je každý zajíček ve věku do šesti týdnů při přímém navětření nebo nalezení stopy liškou ztracen). V ČR se přitom loví v průměru 1 liška na 100 ha. Výše uvedené výzkumy pak konstatovaly, že z vypuštěných zajíců bylo odlovováno asi 20 %. Podobná nebo ještě nižší slovitelnost byla zjišťována při zazvěřovacích akcí v zahraničí, dle konkrétních podmínek (i v případě divokých zajíců). Na první pohled by se mohlo zdát, že je toto procento nízké, je však třeba si uvědomit co toto číslo ve skutečnosti znamená. Při běžné intenzitě lovu je totiž odčerpáváno z populace asi 8-25 % celkového počtu zajíců. Z uvedeného je tedy zřejmé, že mortalita vypuštěných zajíců je v podstatě, podle místních podmínek, shodná s mortalitou u divoké populace. A to ještě nezapočítáváme zvýšenou migraci, v případě vypuštěných zajíců odlovených v jiné oblasti a na jiných stanovištích. U takových jedinců je zvýšená tendence k vícekilometrovým migracím.
Hlavním nástrojem myslivců, jak zvýšit přežívání a následně i reprodukci vypouštěných zajíců, stejně jako zajíců kteří přežili povodeň, je zajištění dostatku vhodné potravy v průběhu celého roku.
Doc. Hanzal uvádí, že složení předkládaného krmiva bychom neměli měnit. Zajíc totiž potřebuje nejméně 20 dnů na přizpůsobení svého zažívacího traktu novému krmivu.
Jadrná krmiva - nejvhodnější jsou speciální nebo jen králičí granule (ne pro výkrm, ale pro chovné páry). Vhodným krmivem je také oves, který má vysoký obsah celulózy, ta iniciuje peristaltiku střev. Účelné je doplňovat oves otrubami, do kterých lze namíchat kokcidiostatika.
Pšenice ani kukuřice nesmí činit podstatný díl krmné dávky na rozdíl od ječmene, který má vysokou dietetickou hodnotu, má však nízký obsah vápníku.
Dužnatá krmiva jsou pro zaječí zvěř především zdrojem vody a eventuálně vitamínů (krmná řepa - vhodné krmivo, řepný chrást - zcela nevhodný, cukrová řepa- nehodná, krmná řepa - velmi vhodná, kedlubny, kapusta a vodnice - vhodná krmiva, vhodná jsou i nenahnilá jablka a topinambury), v zahraničí jsou používány krmné bloky.
Objemová krmiva musí být kvalitní, v opačném případě nejsou přijímána. Předkládat je třeba letninu, jetelové nebo vojtěškové seno, ohryz.
Nesmíme zapomínat, že pro zaječí zvěř je typické, že krmelce intenzivně nevyhledává a proto je musíme stavět tam, kde se vyskytuje. Nejlépe nám to ukáží sami zajíci svými ochozy.
Nejúčinnější formou přikrmování zajíců je ale zakládání pastevních ploch ve formě políček nebo biopásů, s cíleným složením rostlin, tak aby byly vyrovnány potravní stresy v průběhu roku. Nejvhodnější jsou takové prostorové kombinace, jako například jetelotráva, vojtěška, ozim. Pokud se tyto plochy nacházejí blízko sebe, zajišťují pro zajíce celoroční zdroj potravy.
Existují však i moderně koncipované, speciální pastevní směsky o desítkách komponent, obsahují všechny pro zajíce potřebné rostliny. Na našem trhu je to například Zaječí směska, jejíž zakomponování do kulturní krajiny napomáhá eliminaci negativním rysů prostředí. Je ověřeno, že nabízený typ směsky (respektive její plochy) se stávají centrem zaječí a srnčí zvěře v honitbě. Maximální atraktivita přitom nastupuje ve druhém roce po vysetí. Po zavedení řepek 00 se zjistilo, že směska velmi dobře eliminuje monodietní syndromy na těchto kulturách. Na základě mnoholetého vývoje zde bylo dosaženo vhodného poměru květin, trav a dalších složek, které zvěři poskytují minerálie, stopové prvky, vitaminy atd. (hlavní složky jsou bazalka, bojínek, brutnák, kapusta, heřmánek, inkarnát, jetele, jílky atd.).
Směska bylin obsahuje 15 druhů léčivých bylin a kromě léčivých látek dodává zvěři ve vyvážené formě minerálie. Lze ji použít různými způsoby. Buď ve směsce s motýlokvětými, jako přísev na okrajích luk a podél cest, nebo samostatně (obsahuje bazalku, štírovník, pískavici, heřmánek, bedrník, krvavec, měsíček a další).
Ve vylepšeném prostředí je pak třeba zaječí zvěři zajistit klid a snížit predační tlak, v současnosti jsou k dispozici velmi účinná odchytová zařízení.
Výše uvedená opatření, uskutečněná v rámci náprav škod způsobených povodní, mohou nastartovat postupné zlepšení stavů zaječí zvěře a to i v souvislosti s přirozenou obnovou zatopených stanovišť, která bude mít stimulující vliv na populace zajíců sama o sobě. Neměli bychom se proto spokojit pouhým vypuštěním zajíců, které ponecháme svému osudu.
(Kontakt na výrobce umělých nor pro odchyt lišek a výrobce osiv: IFER, Nad Přehradou 404, 109 00 Praha 10, tel.: 605 264 633).
Další články v kategorii Ekologie
- Hasit je třeba dříve, než začne hořet (05.07.2025)
- Kvůli bezpečnosti se do konce září uzavírá pro veřejnost Bobří soutěska v chráněné krajinné oblasti České středohoří (04.07.2025)
- Na soutoku řek Moravy a Dyje vznikla chráněná krajinná oblast Soutok (04.07.2025)
- Opuštěnou pilu proměnili v bydlení s vůní bylinek, kde tráva patří králíkům (03.07.2025)
- Pro městské trávníky mohou být podle vědců řešením druhy z panonské oblasti (03.07.2025)
- Du-du-du…dudkům se na jihu Moravy daří i díky péči lesníků, ornitologů a ochránců přírody (02.07.2025)
- U Zlína se objevil los evropský. Obezřetní by měli být řidiči (02.07.2025)
- Lidé na jihu Moravy mají kvůli suchu zákaz zalévat zahrady. Hrozí pokuty (02.07.2025)
- Fiala v Bruselu: EU by neměla stanovovat nové klimatické cíle do roku 2040 (29.06.2025)
- Fiala: Revizi emisních povolenek chce 18 zemí, připojilo se Portugalsko a Řecko (27.06.2025)