Život v maďarské Tise přestal po katastrofě téměř existovat
12.02.2000 | Mladá fronta Dnes
MF Dnes 12.2.2000
Život v madarské Tise prestal po katastrofe témer existovat
Szeged (Od našeho spolupracovníka) - "Na hladine vody plaval koberec malých i velkých rybích mrtvol. Na brehu stála spousta lidí. Mnozí plakali," popisuje studentka Katalin Szökeová situaci v nádrži Kisköre na madarské rece Tise, kam predtím dorazila smrtící vlna kyanidu postupující touto druhou nejvetší madarskou rekou. Približne padesát kilometru dlouhá vlna se dostala na madarské území pred nekolika dny. Znecištená voda s vysokým obsahem kyanidu pochází ze zlatého dolu rumunsko-australské firmy Aurul z mesta Baia Mare. Zlato je zde z hlušiny louhováno pomocí kyanidu. Díky nedodržení bezpecnostních predpisu se 30. ledna v Baia Mare uvolnilo více než 100 tisíc kubických metru vody s vysokým obsahem jedovatého kyanidu. "Rumunsko-australská firma používá technologii, která je všude na svete zakázaná, a na lidi z jihovýchodní Evropy pohlíží jako na negramotné obyvatele nejaké kolonie," prohlásil k prípadu známý madarský ekolog János Balogh. Jed unikl po protržení hráze jedné ze záchytných nádrží do reky Szamos, kde znicil drtivou vetšinu života, a to až na úroven mikroorganismu. Ze Szamose se kyanid prelil do Tisy, na jejímž horním toku jeho koncentrace minimálne tristanásobne prekrocila povolenou mezní hodnotu 0,1 miligramu na litr vody. Po dlouhém putování pres východní Madarsko dorazila vlna jedovaté vody v pátek do jihomadarského Szegedu a pres víkend opustí zemi smerem do jugoslávské Vojvodiny. I když množství jedu ve vode díky prítokum a neustálému redení klesá, dosahuje i v metropoli jižního Madarska Szegedu dvacetinásobku povolené hodnoty a zustává zhoubné pro život v rece. Podle madarských odborníku jde o vubec nejvetší ekologickou katastrofu ve strední a východní Evrope. "Ekologický systém celé oblasti proste zkolaboval," hodnotí situaci György Dévai z debrecínské univerzity. Na horní polovine reky Tisy uhynula témer polovina všech ryb, nekteré prísne chránené druhy možná zmizely natrvalo. Vážne poškozena je veškerá flóra a fauna, jed zabíjí i vzácné orly žijící v okolí reky. Horní tok Tisy je navíc pokryt ledem, a proto bude presnejší odhad škod možný až za tri mesíce. Katastrofa bude mít i vážné sociální dopady. Tisa protéká nejchudšími oblastmi Madarska, které byly již loni a predloni postiženy povodnemi. Rybárství a turistika tu byly duležitým zdrojem obživy místních obyvatel. Dnes je s obojím amen. "Ryby z této reky, v prípade, že nejaké vubec zbyly, stejne nikde neprodáte. Konec je i s turisty. Tem jsem pronajímal domek, ale jezdili sem hlavne kvuli rybarení. Tento týden jsem dostal nekolik telefonu odríkajících zamluvené pobyty," ríká jeden z obyvatel vesnice Nagyköre. Kyanid je ve vode rozpušten tak, že je nemožné se proti nemu bránit. Práce vodohospodáru a ekologu se proto omezuje na odstranování uhynulých ryb. Doposud z vody vyzdvihli pres tisíc tun rybích mrtvol. Regenerace reky do stavu pred kyanidem si podle odborníku vyžádá desítky let.
PETR MORVAY
Další články v kategorii Ekologie
- U lesa stále zůstává odpad, hejtman přesto ocenil obec za zvelebování prostoru (19.08.2025)
- Průtoky v tocích na jihovýchodě ČR se pohybují mezi 10 až 30 procenty průměru (15.08.2025)
- Vodohospodáři začali likvidovat invazní dřeviny u Nových Mlýnů, poprvé injektáží (14.08.2025)
- K invazním druhům přibyl jelen sika, škody působí na přirozené obnově i mladých porostech (13.08.2025)
- Operační program Životní prostředí podpořil od roku 2007 přes 32 000 projektů (12.08.2025)
- Lidstvo přišlo až o 60 procent spojení s přírodou, tvrdí výzkum (11.08.2025)
- Ministr Hladík: Téměř v každé druhé obci dnes najdeme alespoň jeden projekt podpořený z OPŽP (11.08.2025)
- Česko podporuje odstraňování válečných ekologických katastrof na Ukrajině. Ve spolupráci s programem UNEP se zaměřilo na Kachovskou přehradu (08.08.2025)
- Ekofarmu připravily o úrodu pesticidy. Nejspíš byly ze sousedního pole (08.08.2025)
- Nová návštěvnická střediska pomohou chránit unikátní krajinu i vzdělávat návštěvníky. MŽP posílá na jejich výstavbu 200 milionů (07.08.2025)