Zemědělec: Volné krávy mají i kvalitní maso

Žádný strach o osud stád skotu žijících na rozhraní Českolipska, Děčínska a Litoměřicka nemá jednatel zemědělské společnosti Petr Krogman. A to ani v době, kdy se zákazníci od hovězího masa kvůli obavě z nemoci šílených krav odvrací. "Zvířata nedržíme uvázané na řetězu v špatně větraných a přeplněných prostorách, mají volnost a ekologickou potravu," říká Krogman. "Všechny kusy jsou mladší než deset let. Veškeré maso testujeme na BSE už od loňska a informace o něm dáváme na internet," vysvětluje. V létě se nevelké stádo kanadského plemene Angus pase na sto až dvě stě hektarech. Nyní v zimě jsou pak krávy stažené na desetihektarové zimoviště. Zima jim nevadí. Podle Krogmana stojí i v kanadských učebnicích, že se farmáři mají snažit směrovat jejich telení do doby, kdy jsou mrazy menší než 40 stupňů Celsia: "To hovoří za vše!" Toto plemeno chované pro maso je rozšířené v Kanadě, ale i USA, Argentině a na Novém Zélandu. "Naše chovy jsou možná zdravější než lidi," tvrdí Krogman. "Nemocným nebo kusům s komplikacemi nepomáháme přežívat. Je to kruté, ale nakonec lepší." Telata přichází i teď v zimě na svět bez asistence a většinou v ohradě. "Mráz je pro telení vyloženě dobrý, tele přijde do sterilnějšího prostředí," říká. Právě přirozený vývoj a ekologický způsob hospodaření, kdy si dobytek sám řídí, kde chce být, Krogman pokládá za jeden z nejdůležitějších faktorů. "Dobytek musí být výborně nažraný, mít pohyb a pak je zdravější," podotýká. Krávy a býci nepozřou masokostní moučku ani syntetické vitamíny. Jen seno a senáž z kontrolovaných luk. Telata se krmí mlékem, na přilepšenou dostávají mačkaný oves. Nic víc. "Farma má být soběstačná, proto je seno a senáž v biokvalitě vyrobené na místě, není dobré ho převážet na delší vzdálenosti," říká Krogman. "Lepší je také mít na pastvinách přirozené zdroje vody." Jak připomíná, pastviny musí udržovat tak, aby na nich nerostlo bodláčí: "Když jsou dobře sekané a spásané, pastviny se sami zkulturní až se na nich objeví i bílý jetel." "I když je dobytek hlavně venku,ve chlévech musí mít vysokou podestýlku," říká farmář z Velké Javorské na Českolipsku Miroslav Fábera. Býkům pravidelně naváží balíky sena, doplňuje vodu, čistí chlév, sleduje stádo, zda není nějaký kus nemocný: "Jsou hodný, když jim nechybí žrádlo, tak neutečou, akorát kdyby okolo byly krávy." Strach o pasoucí se krávy je pro farmáře přepych. Ročně musí oželet pár kusů: "Nemusí je zrovna ukrást zloději, někdy se zaběhnou. Někdy tele pytlák odtáhne na kraj pastviny a tam ho zamorduje," dodává Krogman.