Zelené úhory v EU - nová naděje pro budoucnost drobné zvěře

Ing. Josef Feuereisel, Ph. D.

Ústav ochrany lesů a myslivosti

Lesnická fakulta MZLU Brno

V posledních desetiletích probíhající celoevropský úpadek stavů drobné zvěře je pro zainteresovanou a mysliveckou veřejnost známým faktem. O podobné situaci můžeme však hovořit i ve vztahu ke všem ostatním volně žijícím živočichům, kteří jsou svou existencí vázáni na kulturní, zemědělsky intenzivně využívanou krajinu. Všechny faktory, které tuto situaci způsobují nám dnes ani nejsou známy. Je však jisté, že podstatnou roli zde hrají zvětšující se rozlohy zemědělských jednotek, intenzita jejich obhospodařování, míra hnojení, chemická ochrana rostlin a v neposlední řadě i vzdušné spady škodlivin. Samostatným faktorem je problematika zesíleného tlaku predátorů.

Je zřejmé, že tento vývoj je více či méně nezvratný. Každý zemědělec musí usilovat o to, aby náklady na provedení zemědělských prací byly co nejnižší. To je možné pouze za nasazení moderních technologií zemědělské výroby, dostatečné velikosti obhospodařovaných ploch a využití veškerých mechanizačních prostředků. Při současných evropských tržních, nákladových a výnosových poměrech potřebuje výrobní zemědělský podnik hospodařící v rostlinné výrobě disponovat s minimálně 200 ha půdy aby byl ekonomický. Z provozně-ekonomických důvodů jsou výměry polí větší a souvislejší, následnost zemědělských plodin jednostrannější a po sklizni a bezprostředně následujícím zpracování půdy zůstávají pole holá, bez možnosti krytu a s minimální potravní nabídkou pro zvěř.

V důsledku narůstajících přebytků zemědělské výroby a stále zřetelnějších negativních jevů doprovázejících intenzivní formy zemědělského hospodaření schválili v roce 1987 členové tehdejšího Evropského hospodářského společenství program dobrovolného vyjmutí zemědělských ploch z produkce oproti kompenzačním platbám. Jednalo se buď o jednoletý anebo o trvalý - pětiletý úhor. Úhory musely být zazeleněny, nebo přenechány samovolnému zazelenění. Hospodářské využití bylo zapovězeno.

Dobrovolná forma vyjmutí zemědělských ploch z produkce nepřinesla očekávaný efekt ve snížení zemědělských přebytků, a proto bylo v letech 1993/94 zavedeno povinné zklidnění 15 % obhospodařovaných polních ploch. Toto procento bylo pak v závislosti na vývoji potřeby zemědělské produkce vícekrát pozměněno. V současnosti činí obligatorní podíl zklidněných ploch 10 % z výměry polí. Od této povinnosti jsou osvobozeny malé zemědělské podniky, které vykazují roční produkci do 92 t obilí.

Prémie za vyjmutí polní plochy z produkce se vypočítává podle průměrných regionálních výnosů a činí 63 EURO pro 1 t obilí.

V sezóně 2000 - 2001 bylo v rámci EU zklidněno 5 223 000 ha, což odpovídá 11 % plochy polí. Na prémiích bylo vyplaceno 3,7 miliard EURO. Podíl účasti jednotlivých členských zemí EU je poměrně rozličný. Země jako Německo, Španělsko, Francie, Finsko, Švédsko a Velká Británie leží nad průměrem. Nejmenší podíl vykazují Řecko, Belgie a Holandsko.

Jak již bylo řečeno, vůdčí myšlenkou pro zavedení zklidnění zemědělských ploch bylo snížení produkce potravin. To však neznamená, že na těchto plochách není možné provozovat žádnou zemědělskou činnost. Podle platných EU předpisů je zde možné pěstovat tzv. "dorůstající suroviny” jako je například průmyslová řepka pro výrobu bionafty, jakož i další kulturní rostliny, které neslouží lidské potravě (non food plants). Například v Německu je k těmto účelům využívána zhruba 1/3 zklidněných ploch.

Podle práva EU musí mít zklidněná plocha minimální výměru 0,3 ha a minimální šířku 20 m. Výjimky jsou možné podél vodních toků a u ploch s pevnými, neměnitelnými hranicemi. Na ochranu před případným vymýváním nitrátů z půdy a erozí musí být plochy zazeleněny nebo ponechány samovolnému zazelenění. K zazelenění použité kulturní rostliny jako obiloviny, olejniny, řepka, sója, slunečnice, len a některé luštěniny nesmí být vysety v čisté kultuře. V průběhu periody zklidnění nesmí být plocha hnojena a ošetřována herbicidy. Zemědělec má povinnost o zklidněnou plochu pečovat tak, aby zůstala trvale vhodná k využití pro polní rostlinné kultury.

Jako ochrana před zaplevelením a následně nutným chemickým ošetřením se nabízí možnost využití zklidněných ploch pro výsev směsí vhodných jednak jako ochrana před zaplevelením, a jednak skýtajících, především ve druhé polovině roku, krytové a potravní příležitosti volně žijícím živočichům.

Zde se nabízejí široké možnosti ke spolupráci mezi mysliveckými organizacemi, státními orgány reprezentovanými ministerstvem ochrany životního prostředí, ministerstvem zemědělství a zemědělci.

Z mysliveckého a ochranářského hlediska je velmi důležité, zda se jedná o tzv. jednoletý úhor, kdy je po ročním zklidnění plocha opět intenzivně zemědělsky využívána, nebo zda se jedná o úhor víceletý. Pro využití ve prospěch zvěře a jiných volně žijících živočichů je druhá varianta bezpochyby výhodnější. V rámci EU připadá pro jednoletý tzv. rotační úhor 75 % zklidněných ploch a zbývajících 25 % pro víceletý úhor.

Intenzivní zemědělské využití polí vedlo nejen k nadprodukci obilí, ale mělo za následek i výrazné zhoršení životních podmínek pro většinu volně žijících živočichů. Na základě tohoto poznání byla v roce 1992 v rámci reformy evropské agrární politiky zavedena tzv. "doprovodná opatření” k posílení shody zemědělského hospodaření se životním prostředím. Tato opatření jsou integrována ve vyhlášce k rozvoji venkova (Vyhláška EHS č. 2078/92).

Na základě vyhlášky EU č. 1257/1999, která je součástí "Agendy 2000” budou tato opatření i nadále zachována. V principu se jedná o požadavek společnosti na zemědělce, aby při své činnosti zohledňovali potřeby ochrany prostředí a přírody a pečovali o krajinu. Za tyto služby pro společnost mají nárok na odpovídající odškodnění. Zemědělci, kteří se zaváží na dobu 5 let k účasti na ekologických programech zaměřených na podporu životního prostředí, obdrží finanční prémii. Plochy, za které tuto prémii obdrží, musí být obhospodařovány nad standardní úrovní zemědělské praxe. Výše prémie se řídí podle výše ztráty na příjmech v důsledku hospodářských opatření prospěšných životnímu prostředí. V časovém horizontu 2000 - 2006 poplynou ročně do těchto zemědělských programů na ochranu životního prostředí zhruba 2,3 miliardy EURO.

V těchto letech je možné s jistotou očekávat výrazné změny jak v zemědělství, tak i v samotné EU. Spolu s jejím plánovaným rozšířením o čekatelské země východní Evropy naroste zemědělsky využitelná plocha o polovinu. Toto je neopomenutelná skutečnost, s níž se budeme muset i my v České republice vypořádat.

K této informaci o současném stavu podpory vytváření tzv. zklidněných ploch v EU je třeba dodat, že by bylo zřejmě mylné pokládat tento stav za neměnný. EU současně produkuje více obilí než je schopna spotřebovat. Podle světových obchodních dohod může za pomoci vývozních subvencí vyvézt jen omezené množství. Zelené úhory jsou zatím nejdůležitějším nástrojem regulace zemědělské produkce. Pakliže se však situace na světových trzích změní, změní se i přístup k obligatornímu zklidnění určitého procenta produkční plochy polí. Již dnes je možno pozorovat tendence směřující k odbourání této povinnosti. V roce 2002 je plánováno přehodnocení "Agendy 2000” tzv. "Midterm-review”. Proto je třeba při snaze o vytváření vhodného ekologického zázemí, tak potřebného pro ohroženou drobnou zvěř, soustředit pozornost na možnost získání podpory hlavně za využití pomoci zemědělských programů na ochranu a tvorbu životního prostředí.

Na první pohled vzbuzuje možnost využití zklidněných ploch pro zlepšení současného životního prostředí zvěře a ostatních volně žijících živočichů velké naděje. Podíváme-li se však na konkrétní situaci v EU, budeme asi trochu zklamáni. Při současné výměře zemědělsky obhospodařovaných ploch v EU a obligatorním vynětí 10 % z obhospodařování, vzniká teoreticky rozloha 6 miliónů hektarů ladem ležících zelených ploch, které by mohly sloužit jako životní prostředí zvěři a dalším volně žijícím živočichům. Z této úctyhodné plochy je však jen zhruba 50 000 ha obhospodařováno ve smyslu zachování biologické různorodosti.

Celkem 75 % zklidněných ploch připadá na jednoletý úhor. Pro potřebu opětovného využití těchto ploch pro zemědělskou produkci je jejich převážná část, z důvodu nebezpečí vysemenění a následného zaplevelení, sekána či mulčována již v průběhu května a června. Tím se stávají jednoleté úhory smrtící pastí pro veškerou zvěř, která zde nalezla domnělé útočiště a prostor pro založení hnízd či kladení mláďat. Pro vytvoření vhodného životního prostředí pro drobnou zvěř a současného respektování potřeby následného zemědělského využití, je nutné tyto plochy obdělat a osít vhodnou osevní směsí. Provedení těchto prací na podzim se jeví z hlediska zaplevelení jako výhodnější.

U víceletých, 2-5letých úhorů, které jsou v EU asi na 25 % zklidněných ploch je situace již mnohem lepší. Opět je zde přínosné osetí vhodnou osevní směsí, ale je možné ponechat plochu i přirozenému vývoji. Jistá míra zaplevelení musí být brána v úvahu. Nejeví se zde již tak intenzivní potřeba časného jarního sekání či mulčování, a proto je i naděje na přežití zde žijících živočichů podstatně vyšší. Nejvhodnější doba pro udržovací zásahy je v předjaří nebo v časném podzimu.

Při tomto způsobu obhospodařování vzniká zemědělci nárok na kompenzační platbu za vyjmutí plochy ze zemědělské produkce a zároveň za zvýšené náklady v důsledku cíleného vytváření životního prostředí pro volně žijící živočichy a podpory zvyšování biodiverzity ve smyslu ekologických zemědělských programů.

Zelené úhory spolu s "Agendou 2000”, v níž tvoří zemědělské ekologické programy druhý sloup zemědělské politiky EU, nabízejí výjimečnou příležitost pro částečnou obnovu či vytvoření nových hodnotných životních prostor pro drobnou zvěř vázanou svými životními nároky na otevřenou kulturní krajinu.

Příklady z Francie, Velké Britanie, Německa, Rakouska, Španělska, Švédska a dalších evropských zemí ukazují, že spolupráce mezi mysliveckými, ochranářskými a zemědělskými organizacemi ve smyslu tvorby a zachování těchto biotopů je možná. Byly vytvořeny a s úspěchem vyzkoušeny programy pro zvěř prospěšných způsobů obhospodařování zelených úhorů. Dalším úkolem je potřebné rozšíření takto obhospodařovaných ploch ze současného necelého 1 % na cílových 10 %.

Záleží pouze na naší vlastní aktivitě, zda si vezmeme příklad z našich evropských mysliveckých kolegů a i ve specifických podmínkách České republiky podnikneme konkrétní kroky ku prospěchu životního prostředí drobné zvěře, které je v neposlední řadě i našim vlastním životním prostředím.

Myslivost č. 10/2002