Za tři hodiny našel chatař tisíc hřibů
07.08.2000 | Právo
Přesně tisíc šedesát osm hřibů našel za tři hodiny v Beskydech na Vsetínsku čtyřicetišestiletý chatař Igor Levč. "Říkají o mně, že jsem největší vydra v okolí na hřiby," řekl chatař, který houby sbírá už pětatřicet let. Poslední úlovek patří sice k největším, ale na kontě má také sbírku tří set, čtyř set či pěti set hřibů. "Znám tady každý kout, vždyť tu ve výšce 840 metrů nad mořem trávím celý život," poznamenal muž, který však odmítl říci, z jaké lokality hřiby pocházejí. "Žádný správný houbař svá místa prostě neprozrazuje," dodal s úsměvem s tím, že všechno, co najde, se v rodině upotřebí. "Manželka s babičkou něco nakládají, z něčeho se udělají řízky, něco se rozdá. Já sám houby nejím, jen je strašně rád sbírám," dodal pan Levč. Každý svůj nález má pečlivě vyfotografovaný, jelikož mu nikdy nikdo nevěřil, že může tolik hub najít najednou. A z těch snímků je už prý pěkná sbírka. Do lesa ho nyní doprovází dvanáctiletý synovec, kterého strejda na houbaře zaučuje. "Dcery jsou už velké a mají dost svých starostí. Vnuky ještě nemám," smál se chatař. A pak najednou zvážněl. "Víte, hřibů je letos hodně a už jsem od několika Valachů slyšel pranostiku, ze které mi jde mráz po zádech. Když je prý hodně hub, schyluje se k válce. Snad to tentokrát nebude platit," zadoufal. "Kolik že říkáte, přes tisíc? Pomalu abych měla po náladě. Sbírali jsme celou neděli a mám jich tak dvě stovky," řekla mi před ostravským nádražím houbařka s dvěma zaplněnými koši hub. Odborníci jsou však nad věcí. "Myslím si, že letos se dá takové množství nasbírat bez problémů. Hřibů je opravdu hodně. Já už mám zakázáno domů houby nosit," řekl revírník z Podťatého Jan Kaděrka. Naposled podle něj byla podobná úroda v roce 1986. "Já nikdy nepočítám, kolik najdu hub, a vždycky nasbírám jen tolik, kolik jsme schopni spotřebovat. Nikdy ne víc," řekl Právu ostravský mykolog Milan Graca. Dodal, že nyní jsou ideální podmínky pro růst hub, jelikož je vlhko i teplo. Země je podmáčená. "V lesích je nyní strašná spousta houbařů a nechávají za sebou doslova spoušť," konstatoval mykolog. Nejvíce ho mrzí, když vidí po neodpovědných houbařích nebo těch, kteří prostě nevědí, jak se mají houby sbírat, zničená podhoubí či úplně vysbíraná naleziště. Každý milovník hub by totiž měl po sobě nechat neporušené podhoubí a také staré plodnice či ještě maličké houby.
Další články v kategorii Ekologie
- Akademický ústav pokračuje ve sledování bělozubky tmavé (24.09.2026)
- Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva (24.09.2026)
- Vláda schválila plán adaptace na změnu klimatu. Zaměří se na vodu, odolnou krajinu, připravenost obcí a nový portál s informacemi o rizicích (23.09.2026)
- Na jižní Moravě vznikly stovky tůní, příklady dobré praxe prý ale chybí (23.09.2026)
- GRAB Autumn School 2026 ukáže, jak může mezinárodní vzdělávání přispět ke klimatickým řešením (23.09.2026)
- Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry (23.09.2026)
- Ochránci přírody a dobrovolníci zatím na Slapech zachránili přes 30.500 škeblí (22.09.2026)
- Nová zelená úsporám: banky mohou začít poskytovat bezúročné úvěry na energeticky úsporné renovace (22.09.2026)
- Ministerstvo se musí znovu zabývat výškou hladiny Nových Mlýnů, potvrdil NSS (22.09.2026)
- Sedláci předali své požadavky ministrovi životního prostředí (22.09.2026)

Tweet



