Za pomoci kyanidu se těží většina zlata
15.02.2000 | Lidové noviny
LN 15.2.2000
Za pomoci kyanidu se těží většina zlata
PRAHA Únik kyanidu z rumunských zlatých dolů a následná ekologická katastrofa ukazují na nebezpečí používání této chemikálie při těžbě cenných kovů. Zlaté doly nacházející se v blízkosti severorumunského města Baia Mare asi 650 kilometrů od Bukurešti jsou většinově vlastněny australskou firmou Esmeralda Exploration. V roce 1997 začala firma důl budovat. V té době se odhadovalo, že v zemi kolem Baia Mare leží téměř patnáct tun zlata a více než šedesát osm tun stříbra. Firma plánovala, že doly v této oblasti ročně vyprodukují jeden a půl tuny zlata a sedm a půl tuny stříbra. Důl začal pracovat v dubnu loňského roku. V oblasti Baia Mare je při těžbě zlata používán kyanid. Tento proces je nazýván loužení. Těžební společnosti používají loužení již více než sto let. Přestože jsou kyanidy velmi nebezpečné pro zdraví člověka, ročně se s jejich pomocí vytěží více než devadesát procent celosvětové produkce. Metoda kyanidového loužení využívá schopnosti kyanidu vázat na sebe atomy zlata a převést je do roztoku. Z toho lze poměrně snadno zlato vysrážet.
Málo zlata a hodně odpadu
Loužení používají těžební firmy pro dobývání z hornin s nižším obsahem zlata. Hornina se vzácným kovem je nadrcena a propláchnuta roztokem kyanidu a vody. Zlato se napojí na atomy kyanidů a posléze je od nich relativně snadno separováno. Při těžbě zlata tímto způsobem vzniká obrovské množství odpadu. Na vytěžení jednoho gramu zlata je potřeba zhruba jedné tuny zlatonosné rudy. Kromě toho je spotřebováváno velké množství vody.
dom
Další články v kategorii Ekologie
- Zálohování PET lahví a plechovek podle starostů z Plzeňska sníží náklady na svoz odpadu (14.05.2025)
- Obce oceněné Zelenou stuhou si mezi sebou rozdělí 33 milionů korun na zlepšení životního prostředí (14.05.2025)
- Na Zélandu natočili ohrožený druh hlemýždě, jak klade vajíčka skrz krk (13.05.2025)
- Horské rostliny nemají kam ustoupit. Studie ukazuje, jak je zasáhne klimatická změna (12.05.2025)
- Invazní sršeň nemá přirozeného nepřítele. Pomoci musí člověk (06.05.2025)
- Intersucho: Na třetině území jsou tři nejhorší stupně půdního sucha (06.05.2025)
- Další část modernizace pražské ústřední čistírny vod začne příští rok (05.05.2025)
- Sněhové pole Mapa republiky v Krkonoších letos odtává nebývale rychle (05.05.2025)
- S.A.B. Aerospace dokončuje v Brně konstrukci družice k výzkumu klimatických změn (04.05.2025)
- Na půdě kolem Černobylu by se opět daly pěstovat potraviny, naznačuje studie (02.05.2025)