Význam ultrafialového záření pro zrak ptáků a pernaté zvěře

Narozdíl od člověka, který je schopen vnímat okem vlnové délky světla v rozmezí 400 - 700 nm, mnozí ptáci přijímají i vlnění mající vlnové délky blízké ultrafialovému světlu UV - A, 320 - 400 nm.

Tato schopnost ptačího oka byla poprvé prokázána v 70. letech minulého století u kolibříků. Funkční význam vnímání UV světla ať odráženého, či absorbovaného předměty a těly živočichů pro život ptáků je předmětem studií až v posledních letech. Pozornost byla v těchto souvislostech věnována např. výběru pohlavního partnera v době rozmnožování. Existují důkazy o tom, že UV záření ovlivňuje tok špačka, sýkory, slavíka a dlaska. Další funkční význam spočívá ve vlivu záření na vyhledávání a výběr potravy. Bylo např. prokázáno, že poštolka využívá UV odrazy k vyhledávání hrabošů a podobně je tomu i u kání a ťuhýka. Jiná ekologická souvislost existuje u rostlin. Schopnost "zatraktivnit" plody pro semenozřavé ptáky a tím napomoci rozšiřování semen byla pozorována u rostlin produkujících bobule. Barevná výraznost a nápadnost přitahuje semenožravé ptáky, odstíny červené a černé barvy jsou v převládající zeleném pozadí velmi atraktivní. Naopak málo zajímavé jsou odstíny žluté a hnědé. Bylo ale také zjištěno, že některé modré a černé bobule (např. borůvka) jsou na povrchu pokryté vrstvičkou vosku, čímž mohou odrážet UV záření, a být tak pro ptáky potravně ještě přitažlivějšími. Toto bylo laboratorně prokázáno u drozda cvrčaly. Na základě těchto literárně známých poznatků byla vyslovena hypotéza, že podobně může UV záření ovlivňovat příjem plodů borůvky u lesních kurů, pro které je důležitým energetickým zdrojem v potravě. Experimentálně se o takový důkaz pokusili ve Finsku využitím osmi tetřívků obecných (Tetrao tetrix) získaných z volné přírody i z umělého odchovu. Bobule borůvek byly přírodního původu, využity byly odrůdy s a bez přirozeně tvořené voskové vrstvy. Potrava byla tetřívkům předkládána za různých světelných režimů a všem ptákům opakovaně. Tetřívci při použití UV osvětlení přijímali přednostně plody s voskovou vrstvou, bez UV osvětlení nebyl v příjmu potravy rozdíl. Z výsledků vyplývá, že tetřívci (a zřejmě i ostatní lesní kurové) mají velmi pravděpodobně schopnost vnímat UV záření. Navíc bylo prokázáno, že oko tetřívka je velmi citlivé ke vnímání UV světla, ke změně v příjmu potravy stačila i velmi malá intenzita světla.

(Journal of Avian Biology 33, 2002: 199-202)