Vranám vražednicím chutnají i jehňátka

Horst Fallenbeck má slepičí farmu na okraji lesa u městečka Bad Waldsee v Bádensku- Würtembersku. Přes sedm tisíc slepic tu žije ve volné přírodě." Každý den mám o několik slepic méně," stýská si Fallenbeck. Z lesíku se totiž na slepice pravidelně vrhá několik černých opeřenců - vran. U Borstelu nedaleko Hamburku si na vrány stěžuje zase ovčák Adolf Schmucker. Vrány mají na svědomí už sedmnáct jeho mladých ovcí. Chovatel vepřů Dieter Enewaldsen zase přišel vinou útočných vran o několik selat. Postiženi jsou také majitelé ovocných sadů. Pracovník Ústavu ovocnářství v Oppenheimu Peter Klesius tvrdí, ze v některých oblastech vrány zničily až polovinu sklizně jablek a hrušek. Stěžují si však také běžní občané, kteří nechovají zvířata ani nepěstují ovoce. V severofríském městě Niebüllu sídlí několik tisíc vraních párů." Není občana, který by prospal klidně noc," stěžuje si starosta města. Zasáhnout však proti vránám nemůže. Mocné zastánce mají vrány v organizacích sdružujících ochránce přírody. Jeden z nich - Markus Nipkow - považuje stížnosti na vrány jako vrahy zvířat za absurdní." Při pitvách jsme nikdy v žaludku pošlých vran nenalezli zbytky potravy pocházející ze živých zvířat," tvrdí. Ornitolog Wolfgang Epple zase hovoří o pokusu zahájit proti vránám vyhlazovací tažení. Nyní se však ozvali také myslivci organizovaní v mysliveckých jednotách. Požadují, aby byl alespoň dočasně zrušen zákaz odstřelu vran. Jejich celoroční hájení považují za neopodstatněné. Tvrdí, že za poslední roky jich přibylo tolik, že ohrožují zvěř i domácí zvířata. Ve čtyřech spolkových zemích už dočasně odstřel vran povolili. Ostatních dvanáct zemí se tomu však stále brání.