Vodárny bojují s majiteli studní

LN 9.12.1999

Vodárny bojují s majiteli studní

Nechcete platit horentní sumy za vodu a uvažujete o vlastní studni? Možná není dalek o doba, kdy budou lidé v Česku platit i za vodu z vlastního zdroje a na vlastním pozemku.

ČESKÉ BUDĚJOVICE/PRAHA Nezvyklý konkurenční boj se začíná v Česku odehrávat na vodohospodářském poli. Na jedné straně stojí vodárenské společnosti, které odebírají, upravují a prodávají vodu z řek, a na druhé firmy a obce, které se vodou zásobují z vlastních podzemních zdrojů. "Nechceme nic jiného než nastolit rovné podmínky pro všechny," tvrdí ředitel Jihočeského vodárenského svazu (JVS) Karel Charvát. Stále častěji se totiž stává, že obce či firmy přestávají odebírat vodu ze soustavy a začínají využívat vlastní, podzemní zdroje. A za vodu z podzemí, na rozdíl od říční vody, v Česku ani velkoodběratelé neplatí. Podle Charváta je postup starostů či majitelů firem pochopitelný, ovšem naráží na jeden podstatný problém.

Vodárenské společnosti mají povinnosti ze zákona

Vodárenské společnosti jako JVS mají zákonnou povinnost zajistit lidem vodu i pro případ, že jejich vlastní zdroj náhle vyschne nebo ztratí kvalitu. Musejí tedy třeba deset let udržovat potrubí a zajišťovat průtok kvalitní vody i do míst, v nichž lidé vyžívají svůj vlastní vrt. "Ačkoliv se odběratel z vlastního zdroje na těchto nákladech nijak nepodílí, může kdykoliv v případě potřeby přijít, otočit kohoutkem a dál brát vodu od nás," řekl Charvát. Náklady na léta nevyužívané sítě ale podle něj musí někdo zaplatit. Podle Charváta tak vlastně všichni, kdo nemohou využívat vlastní vrt či studnu, doplácejí v cenách vodného na odběratele vlastní, podzemní vody. Navíc vzhledem k fixním nákladům na údržbu a investice do vodohospodářských sítí platí, že čím více zákazníků se odpojí od soustavy, tím větší podíl na těchto nákladech nesou ti, kteří zůstali připojeni. Vodohospodáři přirovnávají tuto situaci k bezplatnému pojištění. "Někteří odběratelé vody jsou dobře pojištěni a čerpají pojistné plnění, ačkoliv pojistku za ně platí někdo jiný," řekl ředitel českobudějovické vodárenské firmy 1. JVS Miloš Kratochvíl. Někteří majitelé vodohospodářských sítí proto chtějí mimo jiné zpoplatnění podzemní vody, čímž by se údajně částečně vyrovnaly podmínky na trhu. Za vodu z řeky totiž účtuje například Povodí Vltavy velkoodběratelům 1,50 Kč za metr krychlový. Zároveň žádají, aby každý, kdo se napojí na vlastní zdroj a přitom zůstane připojen na vodárenskou soustavu, platil určitý paušál, podobný například fixním poplatkům za telefon.

Připravuje se nový vodní zákon

Ministerstvo životního prostředí připouští, že námitky vodárenských společností jsou alespoň zčásti oprávněné. Podle Daniely Joklové, vedoucí oddělení ochrany vod, už ministerstvo připravuje nový vodní zákon, který vláda dostane na stůl v březnu příštího roku. "Tento návrh obsahuje i zavedení poplatků za odběr podzemní vody," řekla LN Joklová. Zákon počítá i s přísnější a důkladnější evidencí stavu podzemních vod v Česku v dlouhodobém výhledu.

Marek Kerles