Voda zničila zvěř na soutoku Labe s Vltavou

Ing. Ladislav Kořínek

Lesní správa Jiřího Lobkowicze na Mělníku obhospodařuje dvě honitby o celkové výměře více než 2000 ha. Jedná se o honitby Hořín a Úpor. Obě tyto honitby byly postiženy katastrofálními záplavami i když s různými následky.

Honitba Hořín, která je z převážné většiny honitbou polní, byla zaplavena přibližně z poloviny. V honitbě jsou následující stavy zvěře (před lovem): srnčí 60 ks, zaječí 400 ks, bažantí 220 ks, koroptev 30 ks. Voda zde postupovala poměrně rychle, ale bylo štěstí, že přicházela z jednoho směru a zvěř měla možnost uniknout. Domníváme se proto, že škody na zvěři zde nebudou tak drastické jako v honitbě Úpor.

Honitba Úpor je tvořena lužním lesem, který je přírodní rezervací a přilehlými poli, na kterých se pěstuje převážně zelenina, proto je pro zvěř velice úživná. Leží na samém soutoku Labe s Vltavou, mezi oběma řekami. Stavy zvěře před povodní byly následující: daňčí 40 ks, srnčí 50 ks, zaječí 120 ks, bažantí 150 ks, koroptví 20 ks. Daňčí zvěř jsme vysadili před 6 lety, poté, co se v honitbě objevili první 4 kusy, které přišly zřejmě z Veltruské obory. Dovezli jsme 3 daňky a 4 březí daněly, původem z Maďarska. Vzhledem k vysoké úživnosti bylo zřejmé, že zdejší chov bude velice kvalitní a paroží dvou nejstarších 8letých daňků již dosahovalo medailových hodnot. V minulosti zde byla i populace mufloní zvěře, která kompletně uhynula při povodni v 70 letech.

Protože se jedná o záplavové lužní lesy, které jsou zaplavovány víceméně pravidelně, byla zde zvěř na záplavy zvyklá. Vždy si našla nějaké vyvýšené místo, kde přečkala či ustoupila před vodou do polí k Obříství a Zálezlicím. Navíc výška hladiny byla vždy maximálně 1m a tak voda ani nezatopila celou honitbu. Povodeň, která přišla v letošním roce, byla však naprosto zničující. Výška vodní hladiny se pohybovala mezi 4 až 7 m a to po celé ploše honitby. Letošní výška vody byla, podle značek na Hadíku, o 1,5 m vyšší než při povodni 30.3.1845. Nejhorší pro zvěř však bylo, že velká voda přišla po Vltavě. To mělo za následek, že vznikla zpětná vlna, která způsobila zkázu v Zálezlicích, Obříství, ve Spolaně Neratovice a dalších obcích a která nejprve odřízla zvěři ústupovou cestu a poté celý Úpor zaplavila. Pochybuji, že by zvěř, zejména zaječí, srnčata a daňčata, měla šanci přežít. Je otázkou, na kterou nyní nedokážeme odpovědět, zda dokázala přežít dospělá zvěř daňčí a srnčí. V případě přežití by musela překonat mohutný proud Labe či Vltavy a nebo vodní hladinu k Obříství a Zálezlicím, kudy byla zvyklá ustupovat.Ta byla ale široká 3 - 4 km. Podle informací hasičů, kteří jeli na člunu po zaplavených loukách z druhé strany Labe ještě před kulminací vody 13.8.2002 večer, plavalo ve vodě několik kusů dospělé srnčí a daňčí zvěře, ale byly beznadějně unášeny obrovským proudem Labe.

Když jsme se poprvé po týdnu, 21.8.2002 na Úpor dostali, uviděli jsme mrtvá pole s hnijící zeleninou, nánosy bahna, a obrovským množstvím materiálu, který zachytila stěna lesa. Takže zde, v přírodní rezervaci, máme velké množství ledniček, zřejmě z nějakého vyplaveného vrakoviště, neidentifikovatelných sudů, nádrží a kanystrů plných i prázdných, ale i lodí, chat, pneumatik, mobilních toalet, trámů, oken a podobně. Celkem jsme to odhadli na 20 000 m3 materiálu, který bude nutno odklidit.

Z velké většiny zmizela myslivecká zařízení a bohužel i zvěř, když nepočítám velké množství racků, kachen, volavek, které jsou na vodních plochách uprostřed polí. Co nás však velmi překvapilo, byly stopy od lišky a jezevce, které jsme našli v zasychajícím blátě u cesty.

Domnívám se, že nyní bude velice zajímavé sledovat, jestli se nějaká spárkatá zvěř zachránila, zda se vrátí, či za jak dlouho zaujme toto teritorium zvěř jiná. Jinak předpokládáme, že bychom provedli zazvěření zaječí a bažantí zvěří a podle vývoje situace i zvěří daňčí. O tom, jak rychle se budou stavy zvěře, které byly při letošní ničivé povodni zcela zdecimovány, obnovovat, čtenáře časopisu Myslivost určitě v budoucnu seznámím.

Snímky: Jiří Kasina a Ladislav Kořínke

Myslivost č. 10/2002