Větrné elektrárny prý škodí

Takzvaná jaderná lobby, která se v celé Evropě včetně Česka snaží o renesanci jaderné energetiky, přichází s novým argumentem pro výstavbu atomových elektráren. Podle právě zveřejněné studie Světové atomové organizace (WNA) totiž výroba elektřiny z „jádra“ produkuje stejně nebo dokonce méně skleníkových plynů než například ekology protežované větrné elektrárny. Důvod je údajně jednoduchý. I když provoz takzvaného větrníku nijak nezatěžuje životní prostředí, i tento zdroj je nutné z něčeho vyrobit a nějakým způsobem následně zlikvidovat.

Výroba a likvidace větrných elektráren pak v přepočtu na vyrobenou kilowatthodinu elektřiny zatěžuje ovzduší skleníkovými plyny údajně ještě ve větší míře než právě atomový zdroj. „Větrníky totiž mají velmi malou účinnost, zkrátka pracují pouze tehdy, když fouká vítr,“ řekl LN Václav Hanus, předseda České nukleární společnosti. Aby člověk získal třeba 2000 megawattů elektřiny z atomového zdroje, potřebuje na výstavbu elektrárny miliony tun oceli, betonu, plastu a dalších komponent, které se vyrábějí v chemičkách, ocelárnách a dalších výrobnách, vypouštějících velké množství skleníkových plynů. Výstavba větrné elektrárny je ze stejného pohledu mnohem méně náročná, větrník ale zase vyrobí proti jadernému zdroji jen nepatrné množství elektrického proudu. Aby větrníky dosáhly stejného výkonu jako Temelín, muselo by jich na českých kopcích stát třeba 30 000.

„V takovém případě už je z pohledu produkce skleníkových plynů výroba elektřiny z větru srovnatelná s atomovými zdroji,“ tvrdí Hanus. K podobnému závěru dospěla i Světová atomová asociace. Podle WNA například v Japonsku jedna větrná elektrárna vyprodukuje od stavby až po svou likvidaci 29 gramů CO2 na vyrobenou kilowatthodinu, zatímco atomový reaktor zatíží ovzduší „jen“ 22 gramy. Uhelný zdroj pro srovnání „přidá“ do atmosféry zhruba padesátkrát větší množství oxidu uhličitého, plynový třicetkrát. Studie WNA přitom jako další příklad problematické „ekologičnosti“ ekologických zdrojů uvádí i fotovoltaické články, vyrábějící elektřinu ze sluneční energie. Fotofovoltaický článek údajně v přepočtu na jednu kilowatthodinu uvolní do ovzduší 55 gramů CO2. „Je pravda, že i výroba větrných elektráren přispívá k produkci určitého množství skleníkových plynů. Jaderné elektrárny ale navíc zatěžují životní prostředí ještě mnoha dalšími způsoby,“ řekl LN energetický expert Hnutí Duha Petr Holub. Takzvaná atomová lobby podle něj vůbec nezapočítává ekologické dopady těžby uranu, stejně jako fakt, že i tato surovina časem prostě dojde. Jaderná energetika navíc naráží na stále nevyřešený problém s likvidací jaderného paliva.