Vesnice má novou kotelnu na ekologickou biomasu
24.01.2002 | Mladá fronta Dnes
Dva roky se někteří lidé vysmívali starostovi Jindřichovic pod Smrkem Petru Pávkovi, když nadšeně hovořil o svém neobvyklém projektu energetické soběstačnosti. Nyní má však Pávek v ruce první výsledek kotelnu na biomasu. Je to zařízení za tři miliony a tři sta tisíc korun, které je současně ekologické i ekonomické. Netopí se v něm uhlím, takže nad vesnicí se šesti stovkami obyvatel se již neválejí mraky černého popílku. V kotelně, na níž obec dostala sedm set tisíc korun z programu obnovy venkova, navíc radnice zadarmo zlikviduje klestí a dřevní odpad ze svých lesů. "Biomasa je v podstatě všechno, co roste," vysvětluje Pávek. "Obec vlastní lesy, z nichž po uklizení získáme spoustu materiálu pro kotelnu. Každý rok na jaře také například silničáři pokácejí v okolí vozovek staré stromy a nevědí si s nimi rady." Teď je zlikvidujeme v kotelně a ještě díky tomu vytopíme pět budov v obci." Na kotelnu je napojena nejen radnice, ale také škola, bývalá školka, pavilon C domova důchodců a Biocentrum, kde se bude připravovat biomasa. Navíc v kotelně najdou zaměstnání dva lidé a dalších patnáct pracovníků dostane výdělek při přípravě biomasy v rámci veřejně prospěšných prací. "Výsledek je znát i při obyčejné chůzi po vesnici, už tady není takový kouř jako dřív," pochvaluje si novou kotelnu jedna z obyvatelek Jindřichovic. Pávek má však ještě rozsáhlejší plány. V okolí Jindřichovic chce například postavit čtyři větrné elektrárny. "Naše obec je jedním z mála míst, kde je průměrná síla větru šest a půl metru za sekundu. Větrné elektrárny jsou přitom rentabilní už v místech, kde fouká silou čtyř metrů za sekundu," tvrdí Pávek. Již letos hodlá vystavět první elektrárnu. Cílem starosty Jindřichovic je do budoucna zajistit energetickou soběstačnost pro celý mikroegion Secese, který sdružuje několik obcí na Frýdlantsku.
Fotografie:
KOTELNA TOPÍ BIOMASOU. V Jindřichovické nové kotelně za tři miliony a tři sta tisíc korun se topí biomasou. Vším, co roste, a je k nepotře
bě. Může to být staré klestí z okolních lesů nebo uschlé stromy, kterých se zbavují zahrádkáři. Je to palivo ekologické i ekonomické. MAFA ROMAN ČEJKA
Další články v kategorii Ekologie
- Ochrana ozonové vrstvy je věcí mezinárodní spolupráce, kde ČR hraje důležitou roli (06.11.2026)
- Klimatické extrémy ohrožují téměř 90 milionů vysídlených lidí, varuje OSN (06.11.2026)
- Ministr Igor Červený se zúčastnil kulatého stolu k zadržování vody v lesích (06.11.2026)
- Rostliny na Pálavě mění kvůli suchu a teplu životní cyklus (04.11.2026)
- Ostrava nechá proti klíněnce ošetřit přes 900 kaštanů (03.11.2026)
- Závažné pochybení v hospodaření KRNAP. Kontrola MŽP potvrdila nedostatky v hospodaření KRNAP, nyní prověřuje odpovědnost i další finanční dopady (03.11.2026)
- Ostrava chystá ošetření dalších stromů napadených jmelím bílým (02.11.2026)
- Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie (02.11.2026)
- Švýcarské fondy podpořily dalších 25 projektů na ochranu přírody a udržitelný turismus (24.10.2026)
- První setkání pracovní skupiny pro požární bezpečnost národních parků. Jednala o prevenci i suchém dřevu. (22.10.2026)

Tweet



