Vědci testují využití kávové sedliny při čištění odpadní vody

Čištění odpadní vody je biologický proces, při kterém se v současnosti ale využívá také řada chemických látek. Podle vědců z Mendelovy univerzity v Brně by se některé z nich daly nahradit látkami přírodního původu. Odborníci se zaměřili na přísady, které se v čistírnách odpadních vod používají k separaci kalů. Takzvané flokulanty zkouší nahradit sloučeninami obsaženými v kávové sedlině nebo odpadu z produkce vína. Chemikálie se vědci snaží eliminovat mimo jiné proto, že se kaly běžně aplikují na zemědělskou půdu.

Ročně v Česku vznikne asi 800 tisíc tun neodvodněných čistírenských kalů. Obsahují spektrum anorganických i organických látek, jsou zdrojem základních živin a stopových prvků. V praxi se proto využívají jako hnojivo pro zemědělskou půdu, při rekultivaci skládek nebo bývají kompostovány. Od odpadní vody se kaly v čistírnách nejčastěji oddělují pomocí dávkování chemikálií na bázi polyakrylamidů, což jsou látky používané i v potravinářství nebo stavebnictví, kde slouží například k úpravě vlastností betonu.

Nahradit tyto polymery látkami na přírodní bázi aktuálně zkouší vědci z Agronomické fakulty.  „Důvodem, proč cílíme na změnu flokulantů, je mimo jiné to, že polyakrylamidy tvoří velké shluky, které při aplikaci kalu na půdu brání tomu, aby se do země uvolňovaly živiny. Shluky přitom dokážou v kalu vydržet třeba i půl roku bez jakéhokoli rozkladu,“ upozornil Pavel Suchý, který působí na Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky AF MENDELU.

Podle vedoucího projektu Tomáše Vítěze navíc doposud neexistuje mnoho výzkumů, které by se zabývaly tím, jak konkrétně polyakrylamidy půdu ovlivňují. „Našli jsme několik publikací ze Španělska a ty výsledky nebyly úplně uspokojivé. Do přírody se prostřednictvím flokulantů dostává obrovské množství syntetických látek, což může představovat riziko,“ řekl.

Na základě předchozích výzkumů vědci jako nadějnou alternativu vytipovali tanin. Látku, která je obsažená v kávové sedlině nebo třeba odpadu ze zpracování vína. „Tanin je pro nás zajímavý nejen proto, že na jižní Moravě máme spoustu kaváren a aktivní vinařský průmysl – tudíž můžeme efektivně využívat odpad, který se u nás produkuje. Taninu si ceníme i pro jeho vlastnosti. Například to, že dokáže narušit buňku a přispívá tak k efektivnějšímu odvodnění kalu,“ vysvětlil Suchý.

Využitelnost taninu letos odborníci otestují v laboratoři, získané poznatky by následně rádi přenesli přímo do provozu. V rámci projektu TAČR chystají vědci spolupráci s českým výrobcem čistíren odpadních vod pro města i obce. Podle Vítěze je zásadní, aby výsledný flokulant nebyl drahý a byl ho na trhu dostatek. „Musíme nabídnout řešení, které je cenově konkurenceschopné těm řešením současným,“ řekl.

Do budoucna odborníci plánují výzkum rozšířit také o úpravu pitné vody. I v tomto případě by svou roli mohla sehrát káva. „Z pitné vody se většinou kvůli chuti odstraňuje železo nebo mangan. A tím, že taniny vyvazují kovy, dala by se ekonomicky snížit náročnost úpravy takové vody,“ dodal Vítěz.

Kontakt pro bližší informace: prof. Ing. Tomáš Vítěz, Ph.D., tomas.vitez@mendelu.cz, +420 545 132 382, Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky AF MENDELU; Ing. Pavel Suchý, xsuchy2@node.mendelu.cz, +420 604 588 657, Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky AF MENDELU