Úvodník

Dr. Rudolf Novák

Máme za sebou konec roku 2002 a první týdny roku 2003. Tyto měsíce byly poznamenány "uváděním nového zákona o myslivosti do praxe”. V mnoha případech se myslivci (a vlastníci honebních pozemků) mezi sebou neshodli a někde dokonce došlo i k rozchodu starých kamarádství.

V příštích týdnech dojde k uzavírání nových nájemních smluv na další desetileté myslivecké období. Budeme se muset vyrovnat s některými ustanoveními zákona, na které jsme nebyli celá desetiletí zvyklí. Ať již je to používání loveckých zbraní podle výkonu či nové zakázané způsoby lovu zvěře.

Tak jako každý jiný zákon, který je uváděn v život, i náš nový zákon o myslivosti má dětské nemoci, dané nejen složitostí projednávání v Parlamentu, ale také, proč to neříci, "lidovou tvořivostí” některých poslanců a senátorů. Doufejme, že naši zákonodárci konečně také jednou pochopí, že novelizace zákona o myslivosti, která je na pořadu jednání, by měla zákon především přiblížit praxi a zcela určitě neslouží k tomu, aby "do otevřeného zákona” znovu prosazovali ty zásady, které odpovídají tomu či onomu politickému názoru či zájmu lobbistických skupin.

Věřím, že si také většina občanů v budoucnu uvědomí, že myslivec neloví proto, aby lovil, ale především proto, aby choval. Myslivost nikdy nebyla, snad s výjimkou obor nebo bažantnic, výdělečnou činností. Vždy to byla především práce a hodně dobrovolné práce bez nároků na odměnu s cílem a výsledkem zachování našeho přírodního bohatství - volně žijící zvěře. Těmto atributům by měly odpovídat nejen výše nájemného z honiteb, ale také i budoucí vztahy mezi majiteli honiteb a nájemci.

V příštím roce chceme vstoupit do EU. Proto dovolte připomenout několik faktů, na které naši politici v hektickém chvatu vyjednávání o výši dotací a výrobních kvót zcela pozapomněli a o kterých se nikde doposud nepsalo a nehovořilo.

Je statisticky dokázáno, že pro více než 70 % evropských myslivců je domovská honitba nebo okrsek tím místem, kde nejen loví, ale kde také pečují o zvěř a kterému věnují svůj čas a finance. Tato neplacená práce jde velice těžko vyjádřit v číslech a někdy je i těžko prokazatelná. Lze ale konstatovat, že neplacená práce myslivců je bezpochyby významným přínosem v udržování přírodního prostředí, v péči a poznávání zvěře a ekologie krajiny. Poznatky myslivců jsou vždy prvním varujícím signálem při podstatných změnách ekosystémů.

Všichni evropští myslivci mají společnou jednu velice důležitou věc. Jsou protikladem stále narůstajícímu odcizení městského obyvatelstva od přírodních základů života a jejímu vztahu k lidské společnosti, k tradicím a dědictvím našich předků.

V evropských zemích je důležitým partnerem pro všechny politické strany myslivecká organizace, která sdružuje významné osobnosti státu od prezidentů, přes ministry až po významné regionální politiky a také lesníky.

Když se nesnažíme poučit z naší historie, poučme se alespoň z té části Evropy, do které chceme vstoupit. Nejlépe to snad vyjadřují bezprostřední slova jednoho mého přítele z Belgie (a politika Evropského parlamentu), která si velmi dobře pamatuji. Budu citovat: "My myslivci, když se poznáme a očicháme, vždycky najdeme společnou řeč při řešení jakýchkoliv problémů. Nejkrásnější na tom je to, že se tak děje bez ohledu na všechny politické strany a politická přesvědčení”.

Buďme neskromní. Není naše organizace, v kontextu výše uvedeného, také jedním ze základů toho, co jeden náš významný politik a prezident nazval občanská společnost?

Myslivost č. 2/2003

Tisk

Další články v kategorii Ekologie

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info