ÚVODNÍK

Doc. Ing. Vladimír Hanzal, CSc.

Vážení čtenáři,

červencové číslo našeho časopisu se vám dostává do rukou v historicky významné době. Od prvního dne tohoto měsíce platí nový zákon o myslivosti, který v určitém směru posílil vlastnická práva majitelů honebních pozemků, ale nezvýraznil jejich povinnosti a zejména odpovědnost za zajištění řádného výkonu práva myslivosti a zachování zvěře. Tento stav výstižně charakterizoval ing. Zdeněk Navrátil v úvodním slově ke květnovému vydání Světa myslivosti a je zbytečné jej neustále opisovat.

Funkčnost veškerých právních norem prověří vždy praxe a jedním z měřítek jejich odborné úrovně je počet novelizací. I pro náš nový zákon, jak jste se dočetli v červnovém čísle časopisu, je již navrhována novela.

Blíží se konec současného mysliveckého období a v souvislosti s tím k 31. 3. 2003 končí platnost smluv o pronájmu honiteb. Mimo to je však nutné do konce letošního roku uvést honitby do souladu s požadavky nového zákona o myslivosti a do 31. 3. 2003 přizpůsobit též honební společenstva úpravě podle tohoto zákona. Zároveň také v mnoha případech končí jednota myslivecké obce a začíná pletichaření. Ještě před rokem byla většina myslivců neochvějně spojena v boji proti novotám, které přinášely návrhy rodícího se zákona o myslivosti. Ale stejně, jak rychle pominula štvavá a neseriózní mediální kampaň proti myslivosti a myslivcům, tak rychle zmizela jednotnost myslivců samotných. V mnoha společenstevních honitbách se proto setkáváme se snahami rozdělit současné honitby na menší tak, aby vyhovovaly zájmům jednotlivých skupinek myslivců.

V rámci zachování pestrosti zájmů o výkon práva myslivosti se setkáváme také s tím, že mnozí podnikavci obchází vlastníky honebních pozemků a kupují od nich plné moci pro hlasování při jednání valné hromady honebního společenstva tak, aby mohli ovlivnit užívání honitby ve svůj prospěch. Mnozí vlastníci to přivítají, neboť je nějaký výkon práva myslivosti nezajímá a povinnosti plynoucí z vlastnictví honebních pozemků obtěžují. Ze stejného přístupu pramení též nezájem mnoha honebních společenstev o přizpůsobení se úpravám vyplývajícím z ustanovení nového zákona o myslivosti a proto ponechávají tuto organizačně i finančně náročnou činnost na myslivcích.

Zkrátka a dobře, již nyní se začíná zcela jasně rýsovat, že poslanecká sněmovna je skutečně na hony vzdálená praktickému životu a mnohdy téměř hysterická obrana občanských práv může být v praxi zcela kontraproduktivní. V této souvislosti se mi vybavuje jedna indická bajka, ve které opice zachraňovala zvířata z vody při povodni. Vytáhla také rybu a tuze se divila, že jí za své zachránění vůbec neděkovala.

Svět myslivosti č. 7/2002