Úroda z polí nemíří jen na stůl

Část přebytečného obilí letos zřejmě skončí ve spalovacích zařízeních energetiků. Na první pohled drastické či nehumánní řešení nadprodukce však přináší i pozitivní dopady.Z ekologického a perspektivně nejspíš i z ekonomického hlediska je naopak příznivé, když klasická fosilní paliva nahrazují obnovitelné zdroje energie. A rozvoj produkce těchto alternativních zdrojů dává práci i lidem, kteří by se při stoupající efektivitě zemědělské výroby jinak na venkově už neuživili.

Biolíh je také neetický?

"Bylo by lepší, kdyby se pole spíše využila na pěstování speciálních energetických plodin, protože by se jich vypěstovalo víc a jejich energetický přínos by byl také větší," odmítá pálení obilí Vojtěch Kotecký z ekologického Hnutí Duha.

Ale podnikatelé namítají, že je určitě ekologičtější spalovat obilí než používat v elektrárnách třeba hnědé uhlí. "A v současné situaci, kdy je obilí levné, se spalování vyplatí i ekonomicky," upozorňuje například Jan Miller z Asociace soukromého zemědělství.Podle propočtů Československé společnosti pro moderní zemědělství byla například v roce 2003 výroba energie z obilí asi dvakrát dražší než z hnědého uhlí a třikrát dražší než z dřevní štěpky. Pokud však ČEZ nakoupí méně kvalitní obilí za současnou nízkou cenu, vyrovnají se už náklady na spalování obilí energii ze štěpky.

Z etického hlediska - totiž zda je správné spalovat produkt, který má odnepaměti punc jen suroviny k výrobě chleba nebo pečiva, vidí podnikatelé situaci také jinak než kritici."Když je spalování zrna neetické, je pak etické vyrábět z obilí biolíh?" ptá se například Vladimír Verner, výrobce kotlů na spalování biomasy. S programem na produkci biolihu už před časem vyrukovala vláda a v lihovarech by mělo každoročně končit obilí z několika stovek tisíc hektarů.

Práce pro farmáře

Starost o životní prostředí i ekonomika nutí k stále většímu využívání obnovitelných zdrojů energie celou Evropskou unii. Do roku 2010 by tyto zdroje měly krýt osm procent spotřeby energie. Kromě toho se však unie musí vypořádat i s dalším problémem, a to je ztráta perspektivy pro zemědělce.Farmářů každoročně ubývá, i když produkce je pořád nadbytek. Efektivita výroby totiž roste, a to ještě Světová obchodní organizace unii nutí, aby se více otevřela agrárnímu dovozu. Pěstování řepky pro bionaftu, šťovíku jako energetické plodiny nebo využití obilí k nepotravinářským účelům - to všechno jsou šance, jak život na venkově udržovat. "Produkce surovin pro nepotravinářské využití je jednou z priorit agrární politiky unie," říká Tomáš Doucha z Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky.