Úprava biotopu zvěře po povodních

dokončení z minulého čísla

Dr.Ing. František LIBOSVÁR

Trvalé travní porosty

Zhodnotit stav travního porostu a navrhnout opatření, jak ho zlepšit, vyžaduje alespoň minimum obecných znalostí, které je nutné před řešením vlastní problematiky připomenout.

Travní porost lze definovat jako společenství různých druhů trav, jetelovin a ostatních bylin, v němž se neustále vlivem změn mění vzájemné zastoupení jednotlivých komponentů. Za změny považujeme odlišné teploty a srážky v jednotlivých letech, dávky živin do půdy, způsob a čas sklizně atd.

Botanické složení travních porostů ve většině případů naprosto nevyhovuje. Největší zastoupení mají trvale zamokřené plochy téměř se stoprocentním zastoupením vlhkomilných plevelných druhů rostlin. Nejčastějšími zástupci jsou všechny druhy ostřic (Cares sp.), pryskyřníků (Ranunculus sp.), bolševníků (Heracleum sp.) a mechů (Musci), dále pak šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius), blatouch bahenní (Caltha palustris), starček potoční (Senecio rivularis), podběl obecný (Tussilago farfara) atd. Povrch těchto ploch bývá nerovný a zčásti porostlý náletem dřevin, což znemožňuje kultivaci. Přebytek vody v půdě způsobuje vyplavení živin (především fosforu a vápníku) a vytěsnění vzduchu, což proces mineralizace organické hmoty nevhodně zaměňuje za rašelinotvorný proces. Zelená hmota (biomasa), která zde naroste, je z krmivářského hlediska naprosto špatná a pro zvěř nevhodná. Navíc, jak již bylo řečeno, některé z uvedených druhů působí toxicky a zdravá zvěř se jim instinktivně vyhýbá.

Plevelné porosty se v honitbě vyskytují na různých stanovištích (písčité, kamenité a jílovité půdy). Opakem vlhkomilných plevelů jsou druhy suchomilné (např. jehlice trnitá, třtina křovištní aj.). Je však nutno zdůraznit, že i na plochách s dobrou půdou a optimálním vodním režimem mohou růst porosty naprosto nevhodné a tak tomu ve většině případů je. Závěr vyplývající ze současného stavu trvalých travních porostů v honitbách je jednoznačný. Kvalitní porosty zajistíme jedině rekultivací a úpravou vodního režimu a radikální obnovou porostu kulturní jetelotravní směskou.

NÁVRH OBNOVY TRVALÝCH TRÁVNÍCH POROSTU

Trvalé trávní porosty lze považovat za nezastupitelnou součást každé honitby a jejich plošné zastoupení musí být úměrné stavům chované zvěře. Z mysliveckého hlediska spatřujeme v trvalých travních porostech zdroj nejpřirozenější a nejpestřejší potravní nabídky pro zvěř.

Naším cílem je:

- založit a obnovit vysoce kvalitní jetelotravní porosty, aby uspokojily potřeby zvěře z hlediska výživářského po stránce kvality i kvantity

- založit takové porosty, aby jejich vegetační doba byla co nejdelší ve fázi pastevního využití - porosty pomocí pratotechniky a různých odrůd trav a jetelů tak, založit, abychom v průběhu celé vegetace dosahovali plynulého nárůstu zelené hmoty.

- pestrostí botanického složení porostů osáhnout chutnosti a kvality a zachovat v porostu i bylinné zastoupení, které má bezesporu zdravotní a dietetický význam pro zvěř

- v úvahu je nutno brát podmínky stanoviště po stránce klimatické a agrotechnické.

Na uměle založených jetelotravních porostech lze podle nároků na přírodní podmínky

doporučit tyto jeteloviny:

a) vojtěšku setou pro sušší, teplou oblast

b) vičenec setý pro sušší teplou oblast a kamenité vápencové půdy c) štírovník růžkatý pro sušší teplou oblast

d) jetel plazivý (bílý) - roste téměř ve všech oblastech e) jetel červený (luční) pro chladnější vlhkou oblast

f) jetel zvrhlý (švédský) pro chladnou, silně vlhkou oblast g) jetel nachový (inkarnát) pro teplou, značně suchou oblast h) tolici dětelovou pro teplou, značně suchou oblast

j) úročník lékařský (bolhoj) pro oblast s kamenitými půdami a drsné vlhčí klima

Je třeba zdůraznit, že zvlášť' velký význam mají jeteloviny ve výživě srnčí, mufloní, daňčí a zaječí zvěře.

STRUČNÉ ZÁSADY VÝSADBY TRVALÝCH REMÍZŮ

Výsadba trvalých remízů, které jsou pro drobnou polní zvěř nezbytné, je po mnoha stránkách daleko složitější, pracnější a dlouhodobější ne~ tvorba remízů dočasných.

Vytvořit trvalý remíz nelze bez majetkoprávních a zákonných předpisů. Musíme vycházet z toho, že základním podkladem pro pozemkové úpravy a lesní hospodářské plány je generel místního "územního systému ekologické stabilityÚSES"). Cílem návrhu je ochrana dnes existujících prvků ÚSES a ochrana územní rezervy pro jeho doplnění, jejíž charakteristiky umožňují předpokládat založení biocentra či biokoridoru v potřebné druhové i prostorové skladbě.

U stávajících prvků ÚSES, významných krajinných prvků a přírodních památek je na vlastníkovi, zda převezme omezující podmínky. V opačném případě přebírá povinnost vlastníka stát. Nově navrhované prvky, včetně ostatních realizovaných společných zařízení v rámci pozemkových úprav, vlastní obec. Pokud je nutné pro docílení účelu pozemkových úprav vyčlenit nezbytnou výměru pozemkového fondu pro společná zařízeni, podílejí se jednotliví vlastníci dle návrhu pozemkových úprav.

MYSLIVECKY VHODNÉ DŘEVINY DO TRVALÝCH REMÍZŮ

Borovice lesní (Pirtus silvestris) Borovice rychle odrůstá a hodí se v zakládaných remízcích jako strom horního patra. Okraje borových porostů se velmi dobře podsazují keři nebo jinými stromy snášejícími polostín. Používáme ji také při zakládání remízků tam, kde nemůžeme pro značný okus zvěří udržet jinou dřevinu. Borovice zde bude sloužit jako ochrana pro cílovou dřevinu i pro půdu.

Dub (Qencus sp.) S ohledem na rozdílné požadavky na stanoviště je nutné při výsadbě činit rozdíly mezi jednotlivými druhy.

Jsou vhodné jako vtroušená dřevina do bažantích i koroptvích remízků. Bohatá pařezová výmladnost je pro zvěř žádoucí. Žaludy jsou výborná potrava pro mnoho druhů zvěře.

Habr obecný (Carpinus betulus)

Má význam pro bažanty a pro býložravou zvěř je vyhledávaným okusem a ohryzem výmladků

Olše (Alnus sp.)

Mimo funkci krytiny zlepšuje opadem listu a následným rozkladem půdu pro náročnější dřeviny. Pod hrabankou žijící bezobratlí tvoří součást potravy kurovitých.

Javor babyka (Acer campestre)

Má význam především pro bažanty a je hledaným okusem zajíců a srnčí zvěře.

Topol osika (Populus tremula)

Osika zvyšuje úživnost především pro srnčí a zajíce, a to jak okus , tak i ohryz. Z osikového dřeva se zhotovují kůlové lizy.

Jeřáb obecný (Sorbus aucuparia)

Plody jeřábu jsou vyhledávanou pochoutkou bažantů. Zajíc a srnčí jej s oblibou okusuje a ohryzává.

Jeřáb břek (Sorbus torminalis)

Jeřáb muk (Sorbus aria)

Význam mají plody pro bažanty. Na rozdíl od jeřábu obecného býložravá zvěř jej nepatně okusuje a ohryzává.

Jabloň lesní (Malus sylvestris)

Hrušeň planá (Pyrus pyraster)

Třešeň ptačí (Prunus avium)

Tyto dřeviny zvyšují úživnost honitby svými plody i okusem stejně jako zplanělé švestky a ostatní kulturní ovocné stromy, kterých bylo v naší zemědělské krajině dostatek. Prudký úbytek těchto stromů nastal po kolektivizaci zemědělské výroby a scelení pozemků.

DŘEVINY KEŘOVITÉ

Bez černý (Sambucus nigra)

Tato dřevina se hodí do honiteb s vyššími stavy bažantů.

Brslen (Euonymus sp.)

Vhodná dřevina do remízů vhodných pro bažanty i koroptve, jimž tvoří krytinu a zvyšuje úživnost.

Dřín (Cornus sp.)

Vhodný do remízů pro bažanty a koroptve, zvyšuje svými plody úživnost.

Hlohy (Crataegus sp.)

Hlohy zvyšují úživnost honitby a jsou vyhledávány a okusovány hlavně zajícem. Velmi vhodné do remízů pro koroptve a bažanty.

Janovec metlatý (Sarothamnus scoparius)

Vhodný do remízt5 pro koroptve a bažanty a jako okus je výjimečně upřednostňován zajíci.

Kalina obecná (Viburnum opulus) Vhodná krytina do remízků, zvěř ji neokusuje.

Klokoč zpeřený (Staphylaea pinnata)

Hodí se do bažantích remízků a zvěří je intenzivně okusován.

Líska obecná (Corylus avellana) Vhodný keř do remízků pro bažanty a koroptve.

Ostružiník (Rubus sp.)

Maliník (Rubus idaeus)

Vysazujeme do remízku pro zlepšení úživnosti okusem mladých listů. Zelené listy ostružiníku vyhledává zvěř především v zimě.

Růže šípková (Rosa canina)

Je vhodná do remízů pro bažanty i koroptve. Listy jsou okusovány býložravou zvěří a plody s oblibou berou bažanti. Tento keř je v honitbě mimořádně prospěšný.

Trnka obecná (Prunus spinosa)

Je nejvhodnějším keřem do remízů pro drobnou pernatou zvěř. Vhodnou krytinu vytváří na okraji lesa.

Vrby (Salix sp.)

Vrby jsou velmi vhodné do remízů pro koroptve i bažanty a jsou významnou okusovou dřevinou. Nutno však zdůraznit, že ne všechny druhy vrb jsou vhodné pro okus. Nejvhodnější vrba pro okus a ohryz je vrba trojmužná (Salix triandra), opakem je např. vrba křehká (Salix fragilis): Vynikající krytinou s bohatou nabídkou živočišné potravy ve formě bezobratlých živočichů pod vrbovou hrabankou jsou proutníky.

Tímto výčtem dřevin jsme zdaleka nevyčerpali sortiment všech vhodných druhů, ale z hlediska mysliveckého jsme charakterizovali ty nejvhodnější.

Současná zdevastovaná krajina si sama ke své ekologické stabilitě nepomůže. Je třeba promyšleně napravovat, co vlivem lidské činnosti se v krajině zkazilo. Dnešní krajina je umělá svým rostlinným pokryvem a rovněž zvěř v ní chováme uměle. Dnes už není možné, aby krajinu tvořil původní středoevropský les a původní step. Rovněž zvěř existuje pouze v těch státech, kde má tradici myslivost. Tam, kde nejsou myslivci, tam není ani zvěř (Portugalsko, Řecko, Turecko atd.). V naší republice myslivost má hluboké tradice a to znamená, že zvěř chceme chovat dle dlouholetých dobrých tradic a zkušeností. Myslivost je součástí kultury vesnice a ani její produkční hodnoty nejsou zanedbatelné. Jak dokazuje mnoho fundovaných ekologů, (např. E. Nováková) i umělá krajina může být ekologicky stabilní a dobrým životním prostředím pro člověka, zvěř a ostatních volně žijících živočichů. Myslivci mají možnost velmi pozitivně ovlivňovat tvorbu krajiny a měli by dnes "využít svou historickou šanci" udržet tradiční chovy zvěře v této krajině.

Myslivost č. 11/2002