Třídění odpadu je prodělečné

Třídění odpadu je velice potřebná, ale drahá záležitost. Bez dotací se zřejmě neobejde.

Moravské Budějovice - Jediná linka na třídění odpadu v třebíčském okrese byla do provozu uvedena v roce 1993. Dnes stačí kapacitně pokrýt sotva třídění papíru. Linka patří technickým službám, příspěvkové organizaci města. "Ročně přispíváme 4,6 milionu korun, což je optimální dotace v rámci našich rozpočtových možností," konstatoval starosta města Jan Nekula. Podle ředitele technických služeb Františka Kuchty na investice do modernizace linky finanční prostředky nezbývají. "Třídění odpadu je dnes velmi nákladné. Provoz linky utáhneme jen díky tomu, že nám zde pracují nezaměstnaní v rámci dohody uzavřené s úřadem práce na veřejně prospěšné práce," dodal Kuchta. Na třídění domácích odpadků si lidé pomalu zvykají. "Odpad samozřejmě třídíme. Rozhodně je to dobré," řekl Kamil Menšík. Také rodina Věry Rajtíkové ví, kam s papírem a kam s plasty. "Využíváme kontejnery i sběrný dvůr," potvrdila Rajtíková.

Na papír se doplácí

Potíže s tříděním papíru spočívají v tom, že technické služby nemohou vozit vytříděný odpad přímo do papíren. "Papírna v Přibyslavicích potřebuje pravidelné dodávky určitého objemu. My jako nepravidelní dodavatelé musíme uzavřít smlouvu s nějakou větší firmou, přes kterou papír prodáme. Zvyšují se nám pochopitelně náklady. Na jeden kilogram papíru doplácíme asi dvě koruny," vysvětlil Kuchta. Za loňský rok vytřídily technické služby 230 tun papíru, z toho se prodalo 130 tun. "Zbytek šel na skládku jako komunální odpad," posteskl si ředitel. Jeho slova potvrdila i pracovnice u třídící linky. "To už není odpad z kontejnerů, ale z popelnic," ukázala Jaroslava Krejčí na kelímky i použité dětské pleny. Aby se provoz rentoval, musela by výkupní cena papíru výrazně stoupnout. "Jednáme s firmou, která má u nás zájem třídit papír ze Znojemska a Dačicka. Potřebovali bychom, aby nám pomohli s rozšířením linky. Kapacitně nestačíme," uvedl Kuchta.

Plasty na skládce nekončí

Co se týče plastů, byla situace ještě v loňském roce podstatně horší. "Chyběla koncovka. Nyní jsou firmy, které mají zájem o plasty. Třídění plastů se soustředí na PET lahve a igelity. Potíže jsou s udáváním tvrdých plastů a fólií," přiblížil Kuchta. Na kilogramu PET lahví má firma více než tříkorunový zisk. "Loni jsme prodali 30 tun PET lahví, letos jsme v polovině roku na 40 tunách," podotkl Kuchta. Plastové lahve, které firmě na rozdíl od papíru vydělají nějakou korunu, se třídí ručně. "Třídící linka opravdu stačí na papír. Lahve se separují podle barvy. Dva lidé je ručně třídí a jeden lisuje přímo na místě," připustil ředitel. "Denně nám projde rukama tak deset tisíc lahví," řekl jeden z pracovníků Jiří Petr.

Problémy jsou i se sklem

Sklo se sváží na hromadu, kde ho lidé opět manuálně přebírají. "Třídí se třikrát. Je povoleno určité procento jiného odpadu," řekl Kuchta. Se sklem je to v podstatě stejné jako s papírem. "Sklárny od nás sklo nevezmou. Potřebujeme mezičlánek, jinou firmu, přes niž sklo prodáme. Za rok máme zhruba 120 tun skla," konstatoval Kuchta. Tříděním prochází i textil. "Slisujeme ho, ale končí v komunálním odpadu," doplnil ředitel. V rámci uceleného programu na sběr a třídění odpadu pamatovaly Technické služby i na přírodní humus. "Každých čtrnáct dní svážíme bioodpad ve městě. Máme vlastní kompostárnu. Konečný produkt využíváme pro naše potřeby," upozornil ředitel na nepřehlédnutelnou hromadu kompostu. Technické služby také dokončily úpravu sběrného dvoru. Je zde místo pro nebezpečný odpad, pro železo. Sečteno a podtrženo - vyplatí se vlastně třídění odpadu? "Je sice ekonomicky náročné, ale dobré. My jsme s naší linkou předstihli dobu, chyběla legislativa. V současnosti je řada věcí vyřešena. Stát i výrobci obalů budou muset třídění dotovat," odpověděl František Kuchta.

MICHAELA ŠIMOVÁ