TŘEBOŇSKO: Rybníky místo moře

Jižní Čechy patří u nás mezi nejpopulárnější místa domácí dovolené. Skvělé možnosti koupání, příjemná městečka, hrady, zámky, velký výběr kempů i hotelů a penzionů, dobře značené cyklistické stezky, to vše dělá z této oblasti místo pro možnost strávení kvalitních a příjemných prázdnin. Jihočeské rybníky, rozlehlá rašeliniště, borové lesy, bílé, jen sporadicky zarostlé písečné duny a malebná barokní architektura, to jsou hlavní znaky půvabné krajiny Třeboňska. Jako chráněná krajinná oblast bylo Třeboňsko vyhlášeno v roce 1979 a má rozlohu přes 700 kilometrů čtverečních.

První osadníci se tu objevili již koncem 12. století, k plnému osídlení krajiny však došlo až mnohem později, po zásadních vodohospodářských zásazích, odvodnění a úpravě vodního režimu.

Zdejší vrcholná vodohospodářská díla jsou ze 16. století. Mistry oboru byli Josef Štěpánek Netolický (7-1538), který vybudoval Zlatou stoku (47 kilometrů dlouhý umělý tok, odbočuje z Lužnice nad jezem Pilař a vrací se pod Horusickým rybníkem, plavba po ní je možná jen na zvláštní povoleni"), a rožmberský regent Jakub Krčin z Jelčan (1535-1604), stavitel Nové řeky (umělý tok dlouhý 13,5 kilometru, odbočující z Lužnice a ústící do Nežárky nad Jemčinou, tudy pluje naprostá většina vodáků splouvajících Lužnici), která zajišťovala ochranu nově vybudovaného rybníka Rožmberk.

Z mnoha rybníků (je jich tu kolem pěti set!) zmiňme alespoň ty nejznámější. Především je to největší rybník v naší republice Rožmberk, který má rozlohu 675 hektarů. Jeho hráz je dlouhá 2,4 kilometry a vysoká až 12 metrů. Je osázena starými duby, z nichž některé ještě pamatují Jakuba Krčina. Hladina Rožmberka je tak rozlehlá, že na ní lze v pozorovat zakřivení povrchu zemského. Kromě přírodních a estetických hodnot mají zdejší rybníky i velký význam pro chov ryb.Významným krajinotvorným prvkem jsou také rozlehlé lesy, zcela odlišný charakter mají ojedinělé, ale dobře zachovalé zbytky písečných přesypů s typickou pískomilnou flórou a faunou.

Třeboňsko bylo v roce 1977, tedy dva roky před vyhlášením CHKO, zařazeno do mezinárodní sítě biosférických rezervací organizace OSN pro vědu, výchovu a kulturu UNESCO. 7