Třeboňsko jde světu příkladem
16.10.2002 | Listy Jindřichohradecka
Vědci se shodují, že za klimatické změny přinášející povodně a další živelné katastrofy může do značné míry člověk.
Profesor Patrick Denny z holandské univerzity v Delfu pravidelně přednáší studentům mezinárodního kurzu UNESCO, jehož část se koná i v Botanickém ústavu Akademie věd ČR v Třeboni. Řeč je v tomto případě především o tropických mokřadech.
Co si studenti přináší domů a jak mohou vědomosti využívat?
"Jedná se o postgraduální studium. Kurzu se mnohdy zúčastňují studenti z těch nejchudších rozvojových zemí na světě, kteří mají často za sebou již i několik let praxe. I když dostávají školení na vědeckém základě, řada z nich se aktivnímu vědeckému výzkumu nevěnuje, mnozí působí jako manažeři či ve státní sféře. Smyslem programu je spolupracovat s nimi při rozvoji jejich vědomostí a zkušeností při obhospodařování vodních a mokřadních ekosystémů, a to zejména z hlediska trvale udržitelného rozvoje."
Jaký je váš názor na tvrzení, že častější povodně a bouře jsou důsledkem činnosti člověka?
"Věřím, že činnost lidského rodu přispívá ke klimatickým změnám, které pozorujeme. Zejména je to naše plýtvavé počínání především ve vztahu získávání a využívání energie. Pálí se fosilní paliva, čímž se zvyšují emise oxidu uhličitého do atmosféry, a to změnám přispívá.
I když probíhají i přírodní změny a kolísání klimatu, naše činnost to ještě zhoršuje a urychluje. Velkou měrou se také podílí mýcení lesů a odvodňování mokřadů. A především ve vztahu k mokřadům musíme vypracovat dobré způsoby obhospodařování, neboť se jedná o systémy, které umí zadržet kvalitní vodu v povodí. Bez toho by došlo k vážné erozi a zhoršovaly by se záplavy."
Třeboňsko je se svými soustavami rybníků a Zlatou stokou vlastně krajinou budovanou rukou člověka. Jaký má z vašeho pohledu v dnešní době dílo našich rybníkářů význam?
"Koncepce třeboňské biosférické rezervace není příkladem jenom pro Evropu, ale pro celý svět. Je zde jasně vidět rozumné využívání mokřadních zdrojů a ochrana přírody. Aby bylo účinné, nemůže se týkat pouze malých území, ale musí pokrývat celé území. Na Třeboňsku je velice dobrá kombinace a integrace mokřadních, zemědělských a lesnických systémů, včetně rybárštví a lidí, kteří zde žijí a vykonávají svoji práci."
Není to území tedy příliš malé?
"To sice ano, ale je to pro budoucnost dobrý počátek."
Další články v kategorii Ekologie
- Obec svážela odpad do lesa. Teď dostala cenu za zvelebování veřejného prostoru (19.06.2025)
- Schustlerovu zahrádku v Krkonoších mění oteplování, přibývá vegetace (18.06.2025)
- Za všechno může dusík. Proč odvážet posečenou trávu a nemulčovat? (17.06.2025)
- Jak se nám daří plnit cíle udržitelného rozvoje? To ukázal dobrovolný národní přezkum, jehož výsledky bude ČR prezentovat v OSN (16.06.2025)
- WHO varuje před dopady změny klimatu na zdraví v Evropě a zakládá komisi (12.06.2025)
- Český projekt LIFEPOPWAT dosáhl velkého mezinárodního úspěchu – získal prestižní cenu v soutěži LIFE AWARDS 2025 (12.06.2025)
- Konec igelitových sáčků se blíží. Zmizí i obaly na omáčky či smetanu do kávy (11.06.2025)
- Mezinárodní den rysů: česká příroda stále potřebuje chránit svou nejvzácnější šelmu (11.06.2025)
- Třídění odpadu? Pro většinu Čechů je to běžná rutina (11.06.2025)
- Oceány se okyselují rychleji, než se čekalo (11.06.2025)