Teplá zima zmátla ptáky i stromy

Nezvykle teplé zimní počasí zamotalo hlavu přírodě. Mnoho ptáků se například už vrátilo z jižních krajin. Ti, kteří na zimu zůstali v Česku, reagují podobně jako v březnu hlasitým zpěvem. Se zimou se už předčasně rozloučily i stromy nebo vinice. Pokud by teď uhodily tuhé mrazy, stromy by zřejmě zmrzly. Předpovědi ale hlásí další oteplování. Teploty zůstanou minimálně do konce ledna nadprůměrné. Tento týden bude podle předpovědi nejtepleji ve středu. Rtuť teploměru se vyšplhá na deset až čtrnáct stupňů.

Meteorologové ovšem zbystřili už dnes, kdy se opakoval teplotní rekord z roku 1998. V úterý ve 14 hodin ukázal teploměr v pražském Klementinu 12,8 stupně Celsia. Ve čtvrtek bude nejtepleji na Moravě, kde se dá čekat až jedenáct stupňů, v pátek dokonce o stupeň více. S podobným počasím mohou počítat i ti, kteří si rozmýšlejí plány na víkend. Lyžaře čeká pouze malá sněhová provokace. "Sníh by mohl napadnout v pátek ve vyšších horských polohách, dlouho se ale neudrží a brzy roztaje," řekl iDNES.cz meteorolog Pavel Borovička.

Ptáci teplou zimu předvídali, zůstali doma

Teplé zimní měsíce zmátly i přírodu. Z korun stromů se ozývá hlasitý ptačí zpěv. Lednové "jaro" vítají hlavně kosi a sýkory. Mnoho ptáků se také vůbec nenamáhalo vážit dlouhou cestu na jih. Například o Vánocích ornitologové zaregistrovali u Prahy třináct skřivanů. Kromě nich zůstalo na "letních bytech" také mnoho konipasů bílých, rehků obecných a čejek chocholatých. Co když ale počasí udělá náhle další kotrmelec a uhodí mrazy? Podle ornitologů by příchod tuhé zimy ptáky nezaskočil. "Buď se stačí uživit, nebo odletí dodatečně," uvedl pro ČTK vedoucí kroužkovací stanice Národního muzea Jaroslav Cepák.

Hmyzožravé ptáky by mohla ohrozit jedině radikální a dlouhodobá změna počasí. Takovou však meteorologové neočekávají.

Botanici a farmáři se obávají mrazů

S náhlými mrazy by se však nemusely vypořádat stromy. Podle ředitele pražské Botanické zahrady Václava Větvičky jim v případě poklesu teploty na minus deset stupňů hrozí vážné poškození. "Postupné ochlazování rostliny zvládnou, kdyby šlo o jedno- až dvoudenní teplotní skok, jednoduše by zmrzly. To se u nás stalo například o Silvestru v roce 1979," řekl iDNES.cz Větvička.

Před přílišným klidem varuje i prezident Agrární komory Jan Veleba. "Ten stav tady ještě nikdy nebyl. Já ho nepamatuji a těžko to hodnotit, ale domnívám se, že příznivé už to být nemůže," citovala ho ČTK. Rostliny na polích totiž podle něj místo zimního klidu vegetují a spotřebovávají živiny, což znamená, že oslabují. Pokud by přišla tvrdší zima a mrazy, mohou se zemědělci připravit na větší ztráty.