Také v ochraně klimatu chce jít Bush vlastní cestou
19.02.2002 | Hospodářské noviny
Spojené státy se po nástupu vlády prezidenta George Bushe netajily tím, že je pro ně Kjótský protokol mrtvý. Bílý dům argumentuje mimo jiné tím, že by závazné limity emisí plynů způsobujících skleníkový efekt a podporující oteplování klimatu oslabily růstové možnosti hospodářství. Nepřijatelné.
Ve čtvrtek předložil Bush americkou variantu snižování emisí skleníkových plynů. V podstatě sází na dobrovolnou snahu firem, že samy upraví technologické a výrobní postupy tak, aby se objem emisí snižoval. Vláda je v tom povzbudí daňovými úlevami a podpoří výrobu "čistých" energií. Argumentace je prostá: Jedině technologický pokrok a hospodářský růst povede k úspěchu.
Oproti tomu pět let starý Kjótský protokol předpokládal, že se závaznými normami podaří snížit emise skleníkových plynů ve srovnání s úrovní roku 1990 o 5,6 procenta - a to mezi lety 2008 až 2012. Snižovat by měly především průmyslově vyspělé země.
Různé škrty a změkčení vedly k tomu, že po posledním vyjednávání v Kjótu (a v Marrákeši loni na podzim) zůstala naděje na snížení emisí v rozsahu 1,8 až 2 procenta. Ale i tak měly Spojené státy omezit emise o sedm procent.
Bushův plán říká, že by se americké emise mohly v případě úspěchu předloženého plánu snížit až o osmnáct procent. Pokud by se to nepodařilo, stále by ještě zůstala možnost donucování.
Ale úspěch Bushovy alternativy závisí na hospodářském růstu a na dobrovolné spolupráci průmyslu. V případě útlumu je podle obhájců Kjóta pravděpodobné, že opatření na snížení emisí budou škrtnuta mezi prvními.
Reakce na Bushův plán jsou zdrženlivé i ostré - World Wildlife Fond ho označil za prezidentův dar naftařské a uhelné lobby. "Budeme na Spojené státy působit, aby se ke Kjótskému protokolu vrátily," prohlásila komisařka EU pro životní prostředí Margot Wallströmová. I podle ní povede americká alternativa ke zvyšování objemu skleníkových plynů.
Jedno je ale téměř jisté: Bush svou alternativou zřejmě zasadil Kjótskému protokolu smrtelnou ránu. Nejen proto, že se Státy samy na světových emisích těchto plynů podílejí zhruba třiceti procenty. Bez nich jsou cíle protokolu vlastně nereálné.
Země, jako Rusko nebo Japonsko, se nechaly přesvědčit k souhlasu s cíli protokolu jen značnými ústupky. Americká varianta jim (a mnoha dalším) otevírá dvířka k vycouvání. Zatím žádná významná průmyslová země Kjótský protokol neratifikovala. I největší obhájce Kjóta, Evropská unie, s tím má potíže.
Další články v kategorii Ekologie
- Uhynula celá generace pstruhů. Rybáři na Karlovarsku sčítají škody po otravě potoka (15.09.2025)
- Radary sledují čápy a kobylky. Šetří peníze a zachraňují životy (15.09.2025)
- Návrh změny míry ochrany vlka obecného v ČR v reakci na evropskou legislativu (14.09.2025)
- Znečišťovatelé zásadně přispívají k vlnám veder, ukázala studie (13.09.2025)
- Vláda chce zmírnit dopady Green Dealu. Zapojují se i další státy EU (12.09.2025)
- Extrémní řasa umí klouzat po ledu i skrze něj. Pomáhá si sliznatým bičem (12.09.2025)
- Vozítko NASA objevilo ve vzorku z Marsu potenciální stopy dávného života (12.09.2025)
- Nová vakcína pomůže s ochranou koal před chlamydiemi (12.09.2025)
- Vědci vyvíjejí bio-fólie, které mohou nahradit plasty v zemědělství (11.09.2025)
- Ústí nad Labem apeluje na občany, aby nekrmili přemnožená divoká prasata (11.09.2025)