Syntetická hnojiva mají negativní dopad na klima a krajinu, uvedli odborníci

Syntetická hnojiva, důležitá složka současného zemědělství, mají podle odborníků oslovených ČTK zásadní negativní dopady na klima, kvalitu půdy i biodiverzitu. Jejich používání způsobuje uvolňování skleníkových plynů, degradaci půdy a kontaminaci vodních zdrojů, což může vést mimo jiné k vážným potravinovým krizím. Změna přístupu k hnojení je proto podle expertů nezbytná. Podle studie zveřejněné v odborném časopise The International Journal of Life Cycle Assessment jsou syntetická hnojiva zodpovědná za pět procent celosvětových emisí skleníkových plynů, což je dvojnásobek emisí z letecké dopravy.

"Používání syntetických hnojiv ničí přirozený půdní život, což dlouhodobě snižuje schopnost půdy produkovat plodiny. Navíc jsou hlavním zdrojem oxidu dusného, jednoho z nejsilnějších skleníkových plynů," uvedl Jakub Zelený z organizace Člověk v tísni.

Negativní dopady se podle Zeleného neomezují pouze na ovzduší. Syntetická hnojiva podle něj obsahují těžké kovy, jako kadmium a arsen, které kontaminují půdu a vodní zdroje. Vysoké koncentrace fosforu a dusíku ve vodních tocích přispívají k rozvoji toxických sinic a ke vzniku takzvaných mrtvých zón v oceánech, tedy oblastí bez života, upozornil.

Podle Zeleného jsou současné regulační mechanismy, včetně takzvané nitrátové směrnice EU, nedostatečné. "Strategie Evropské unie, jako například ‚Farm to Fork‘, sice doporučují omezování syntetických hnojiv, avšak vliv lobbistických skupin a zájmů velkých agropodniků jejich realizaci výrazně brzdí," uvedl. V České republice je podle něj situace obdobná.

Zelený a Michaela Kožmínová z Asociace pro mezinárodní otázky zdůrazňují, že přechod na udržitelnější formy zemědělství je nutností. "Jednou variantou jsou organická hnojiva, jako například hnůj, kompost, zbytky z potravinářského průmyslu, bioodpad apod. Taková hnojiva dodají do půdy potřebné živiny, ale mohou být náchylnější k únikům živin do vody a atmosféry," řekla Kožmínová. Dodala, že další alternativou jsou nízkoemisní (syntetická) hnojiva, pro jejichž výrobu jsou místo fosilního plynu využity obnovitelné zdroje energie.

Omezování syntetických hnojiv by však mohlo zvýšit ceny potravin a snížit jejich dostupnost pro nízkopříjmové skupiny obyvatel. Zelený proto navrhuje kombinaci sankcí za používání syntetických hnojiv a dotací na podporu udržitelných zemědělských postupů.

"Nadměrné používání syntetických hnojiv je ale jen zlomkem veškerých problémů spojených s intenzivním zemědělstvím, které je dlouhodobě neudržitelné, přispívá k degradaci životního prostředí a ke změně klimatu," uvedla Kožmínová. Současně v tom podle ní hraje roli i používání pesticidů, velkoplošné pěstování jedné plodiny nebo eroze půdy.

Autor: ČTK