Summit Země čekají těžké problémy

Bez jasné představy o agendě pro srpnový Summit Země v Johannesburgu skončilo týdenní jednání ministrů životního prostředí 170 zemí na indonéském ostrově Bali.

Jeden z klíčových cílů summitu, vyhlášení platnosti Kjótského protokolu o snížení emisí skleníkových plynů, se zdá být ohrožen australským odmítnutím. "Pro nás by podpis pod protokolem znamenal ztráty pracovních míst a poškození průmyslu," prohlásil před australským parlamentem premiér John Howard. Téměř stejnými slovy odmítl Kjóto před rokem americký prezident George W. Bush, jehož zemi jde na vrub více než třetina škodlivých emisí. Howard uvedl, že závazek ke snižování emisí nebude mít smysl, dokud se nebude týkat také rozvojových zemí. Jeho ministr přírodních zdrojů Ian Macfarlane byl konkrétnější a jmenoval Čínu a Indii. Oba však pomlčeli o tom, že už v Kjótu v roce 1997 byla Austrálie zvýhodněna, když byla zařazena mezi státy, jimž protokol místo snížení emisí povolil jejich nárůst o 8 procent. V uplynulém týdnu protokol ratifikovala jako celek Evropská unie a také Japonsko. Ratifikaci schválila horní komora japonského parlamentu dokonce jednohlasně, a to přesto, že ještě před několika týdny průmyslová lobby měla navrch. Dokonce i USA oficiálně připustily, že globální oteplování je skutečností a že lví podíl na něm mají lidské aktivity. Washington protokol stále odmítá, připravuje však sérii programů, které by výhledově měly vést ke snižování škodlivých emisí. Kjótský protokol se stane závazným ratifikací v 55 zemích, které se na celosvětovém znečištění podílejí 55 procenty. S Japonskem má protokol už 73 signatáře, ti však představují jen 36 procent celkových emisí. Optimisté stále věří, že protokol brzy ratifikuje i velký znečišťovatel Rusko, takže by dokument mohl vstoupit v platnost a být slavnostně vyhlášen na blížícím se Summitu Země. Pesimisté, jako například indonéská ekoložka Hira Jamtaniová, tvrdí, že v důsledku obstrukcí bohatých zemí, které odmítají přispět na likvidaci chudoby a zaostalosti, už je v podstatě stejně pozdě. "Summit v Johannesburgu je pro lidstvo skutečnou šancí nastoupit nadějnější cestu," apelovala na odpovědnost a svědomí delegátů náměstkyně generálního tajemníka OSN Louise Frechettová. Marně však diplomaticky vyzývala ke shodě, aby mohl být vypracován podklad pro johannesburské jednání. Ministři se na žádném dokumentu na Bali nedohodli. Margot Wallstromová, komisařka Evropské unie pro životní prostředí, byla otevřenější: "Delegáti ze Spojených států a některých dalších zemí brání tomu, abychom se soustředili na cíle a termíny akčního plánu." Americká delegace trvala na spojení další pomoci chudým zemím s důkazy o boji s korupcí, rozvojové země naproti tomu žádaly volný přístup k novým technologiím a na vyspělé trhy. "Snažili jsme se do poslední chvíle," uvedl předseda zasedání Emil Salim z Indonésie ve snaze omluvit absenci konkrétních závěrů. "Není to konec, není to pohroma," dodal.