Stavba jezů není ve veřejném zájmu

Postavit jezy na řece Labi v Prostředním Žlebu, Malém Březně a Přelouči bude zřejmě složitější. Ústavní soud na návrh skupiny senátorů zrušil část zákona o vnitrozemské lodní dopravě, která přípravu stavby těchto jezů zjednodušovala, protože ji označila za veřejný zájem. Podle soudců ale na takovou úpravu zákona neměli zákonodárci právo. Rozhodovat, co je či není ve veřejném zájmu, prý přísluší pouze správním orgánům.

Rozhodnutí o tom, co je ve veřejném zájmu, totiž musí být zpětně přezkoumatelné soudem. Pokud by bylo ukotveno v zákonu, soud by nemohl o otázce vůbec rozhodovat - je totiž zákonem vázán, upozornil Ústavní soud. Napadená část zákona hovoří o tom, že rozvoj a modernizace vodní cesty po řece Labi od Pardubic po hranici s Německem a řeky Vltavy od Třebenic po soutok s Labem je ve veřejném zájmu. Senátoři se tak postavili na stranu ekologů a upozornili, že ustanovení v zákoně je v rozporu s Úmluvou o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť.

Ekologové považují krok ministerstva za fintu

V případě plánovaných labských jezů ekologové upozorňují na nutnost ochrany druhů, jako je vydra říční, ledňáček říční, orel mořský, kulík říční, bobr evropský, modrásek bahenní, kuňka obecná, ropucha zelená, rosnička zelená, skokan zelený či ještěrka obecná. Za ekology a senátory se postavil ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL), jenž upozornil na ochranu území v rámci národního parku Labské pískovce a budoucí rezervace sítě Natura 2000. Zákona se naopak ve svém vyjádření Ústavnímu soudu zastal ministr dopravy Milan Šimonovský (KDU- ČSL).

Ochráncům přírody ze sdružení Arnika se nelíbil ani zatím poslední návrh ministerstva dopravy, který na místo původně dvou plánovaných jezů na dolním Labi počítá s výstavbou jednoho plavebního stupně. "Pokládáme tento krok za taktiku, jak prosadit jeden jez po druhém, když už se nepovedlo je prosadit oba najednou," řekl před časem Vlastimil Karlík z Arniky.

Ministerstvo dopravy začalo ustupovat od svého původního záměru postavit dva vodní stupně v Malém Březně na Ústecku a Prostředním Žlebu na Děčínsku poté, co se mu odpor ekologů a ministerstva životního prostředí nepodařilo zlomit.

Jezy měly zlepšit plavební podmínky na dolním Labi tak, aby řeka byla celoročně splavná pro lodě s ponorem 140 centimetrů. Náklady na výstavbu dvou vodních stupňů včetně prohloubení dna řeky vyčíslilo ministerstvo dopravy na 6,2 miliardy korun. Pokud by byl postaven pouze jeden jez, náklady by se snížily na polovinu. Stavbu jezu podporují podnikatelé v Ústeckém kraji. Uvažují i o založení sdružení pro zastánce. Pro stavbu se v minulosti vyslovili místní politici a úřady práce.