Stát vytipuje šest míst pro jaderný odpad

O tom, kde nakonec skončí vyhořelé jaderné palivo z jaderných elektráren, se rozhoduje už nyní.

Seznam osmi dosud vytipovaných lokalit, kde by mohlo být natrvalo uloženo vyhořelé vysoce radioaktivní palivo z Temelína a Dukovan, se už brzy zúží na šest míst.

Podle předběžných odhadů státní Správy úložišť radioaktivních odpadů by ze seznamu měly vypadnout Klenová a Kunějov na Jindřichohradecku a Růžená na Jihlavsku. Ve hře by mělo zůstat pět míst: Chyšky a Vlksice na rozhraní jižních a středních Čech, Blatno a Tis u Blatna na Lounsku a Lodhéřov na Jidřichohradecku. K tomuto seznamu by mělo přibýt ještě jedno zcela nové místo.

"Zatím to skutečně vypadá na pět původních a jednu novou lokalitu," potvrdil ředitel správy Vítězslav Duda. Dodal, že nový seznam zveřejní počátkem dubna.

Proč mají ze seznamu vypadnout právě oblasti na rozhraní jižních Čech a jižní Moravy, když se s nimi už roky počítalo?

Na všech osmi místech si nechala správa úložišť vypracovat legislativní a geologické posudky. Zatímco legislativním všechny vyhověly, tři obce neprošly kvůli tektonickým zlomům v podloží. Záření radioaktivního materiálu, který bude pod zemí ležet sto tisíc let, by mohly narušené vrstvy propouštět. Někteří starostové ale vidí důvod spíš v tom, že obce leží příliš blízko hranic s Rakouskem. Po Temelínu by úložiště vyhořelého paliva mohlo přinést další problémy do česko-rakouských vztahů.

"Podle doporučení Mezinárodní agentury pro atomovou energii by taková úložiště neměla být blíž než třicet kilometrů od státní hranice," tvrdí Edvard Sequens ze Sdružení pro záchranu prostředí Calla.

Do roku 2015 by pak správa úložišť měla vybrat dvě oblasti, kde by vyhořelé palivo mělo být uloženo do podzemního bunkru. Jedna lokalita bude hlavní, druhá záložní. Podle harmonogramu stanoveného správou by měl první odpad skončit v úložišti v roce 2065.

Tento termín je stanoven také proto, aby byl dostatek času na výzkum ve vybraném území. Palivo, které se spotřebuje v Temelíně a Dukovanech, bude přechodně umístěno v takzvaném meziskladu přímo v elektrárnách.

Evropská komise ale v listopadu zveřejnila soubor návrhů, jejichž cílem je zvýšit jadernou bezpečnost. V případě vysoce radioaktivních odpadů, tedy především vyhořelého jaderného paliva, se objevují nové termíny: V roce 2008 znát lokalitu úložiště a o deset let později začít s jeho provozem. Tyto termíny ještě nebyly definitivně schváleny a česká správa úložišť zatím počítá se svými termíny.

"Myslím, že nové termíny neprojdou kvůli národním zájmům Německa a Francie, které by nebyly tyto termíny schopné splnit," domnívá se Sequens, který je původní profesí jaderný fyzik.

Ve hře zůstává rovněž varianta, že by Česko žádné konečné úložiště nemělo, protože by se vybralo jedno evropské. Problémem je, že žádná země nechce cizí odpad.

Další možností je, že by se za čas, až to umožní nové vědecké objevy, mohlo jednou vyhořelé jaderné palivo znovu použít v jaderné elektrárně, čímž by se výrazně snížila jeho radioaktivita.

Úložiště vyhořelého odpadu zatím nemá žádná země na světě. Například Finsko ale loni rozhodlo, že podzemní bunkr bude u města Eurojaki, kde už roky pracuje jaderná elektrárna.

V roce 2065 musí pod zem první vyhořelé palivo

Konečné úložiště radioaktivních odpadů bude vlastně podzemní bunkr, vyhloubený několik stovek metrů pod povrchem.

Bunkr patrně bude v žulovém masívu v seizmicky stabilní oblasti.

Stavba úložiště vyjde na desítky miliard korun.

První odpad by měl být uložen do podzemí v roce 2065.

Aby radioaktivní odpad, především vyhořelé jaderné palivo, ztratil svou nebezpečnost, musí být ukryt až sto tisíc let.