Stanice pečují o zraněné opeřence

Tisíce poraněných ptáků najdou každý rok azyl v záchranných stanicích. V České republice je asi deset takových stanic. Nejvíce ptáků se zraní o skla aut či výlohy a také o elektrické vedení. V zimě je nálezci přinesou vyhladovělé. Mnozí dravci zahynou díky chemikáliím proti hrabošům. Dosud ale nejsou výjimkou případy, kdy se do stanice dostane postřelený opeřenec.

Sokolník a myslivec Miroslav Hořák ze Záchranné stanice ohrožených dravců a sov v Dlouhé Brtnici na Jihlavsku jen loni ošetřil čtyři postřelená káňata a sovy. " Myslivcům dělám přednášky, ale změnit jejich názor na dravce se daří pomalu," poznamenal sokolník.

Vyléčení dravci se vracejí do přírody, postižení jsou určeni na odchov mláďat. Záchranáři se ale nestarají jen o zvířata v nouzi. Podílejí se například i na kroužkování ptáků a na ornitologických projektech. Nejvýznamnějším zařízením byla svého času Státní odchovna dravců Krajského úřadu památkové péče a ochrany přírody Brno v Miloticích, která vypouštěla sokoly a rarohy již od osmdesátých let. Později se je dařilo odchovávat Klubu sokolníků.

Nyní dravých ptáků v ČR pomalu přibývá, ale dá to obrovské úsilí. Například sokol, raroh a ostříž v Čechách a na Moravě v druhé polovině minulého století téměř vyhynuli. Orli mnohem dříve, protože je lidé vystříleli. Nejspíš poslední hnízdo sokola bylo na počátku 70. let na Broumovsku. Zlom k lepšímu nastal pro sokola až v 90. letech. Přesto je však sokol stěhovavý stále zařazen mezi kriticky ohrožené druhy. Ví se jen asi o 15 hnízdech sokolů v republice.

Fotografie:

Silueta dravce je stále pro mnohé myslivce výzvou ke střelbě.