Stane se z České republiky osamocený ostrov na mapě střední Evropy kvůli podpoře pěstování GM plodin?

Zákazy pěstování geneticky modifikovaných plodin se šíří Evropou. Tento měsíc se k řadě zemí připojilo i sousední Polsko. Česká republika však zatím k podobnému kroku nepřistoupila. Ekologičtí zemědělci upozorňují, že váhání může snížit konkurenceschopnost tuzemského zemědělství. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců apeluje na odpovědné orgány, aby nedopustily zaostávání za Evropou a existenční ohrožení ekologických hospodářů.

„České republice ujíždí vlak za významnými evropskými zeměmi. Poté, co po Německu, Rakousku, Francii, Řecku a Maďarsku zakázalo pěstování dvou geneticky upravených plodin i Polsko, zůstává Česká republika spolu se Slovenskem skvrnou na mapě střední Evropy, kde má ,lobby´ GMO dveře otevřené,“ uvedla Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.

Tolerance vůči GMO dává v sázku celý systém ekologického zemědělství. Pěstitelé GM plodin neriskují nic, snad kromě zodpovědnosti za zavlečení pozměněných organizmů do přírody. Ovšem ekologické zemědělce rozšíření GM plodin přímo bytostně ohrožuje.

„Pokud se objeví v bioprodukci byť nepatrné množství GM složek, přijde ekologický zemědělec o značku, certifikát, dotace a úrodu.  Je nepodstatné, že GM příměs se mohla  do ekologicky certifikované produkce  dostat úplně nezáměrně – např. na zemědělské technice či v posklizňové lince,“ sdělil Zdeněk Perlinger, předseda PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.

Polský zákaz pěstování kukuřice MON 810 americké společnosti Monsanto a brambor Amflora německé společnosti  BASF  potvrzuje, že si náš severní soused a významný evropský zemědělský producent uvědomuje, že je třeba chránit své zemědělce. Zakázáním pěstování GM plodin v celé zemi totiž získají komodity, včetně z nich vyrobených potravin, vyšší důvěru evropských spotřebitelů.

„V Evropě panují mezi většinou spotřebitelů vůči GM plodinám spíše negativní postoje. Je tedy jasné, že polské nebo maďarské potraviny se budou lépe prodávat, neboť GM složky v nich konzumenti nenajdou. Země, které zakazují pěstování GM plodin (s výjimkou vědeckých účelů) podporují konkurenceschopnost zemědělství a na něj navázaného potravinářského průmyslu,“ vysvětlila Kateřina Nesrstová.

PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců dlouhodobě upozorňuje na nebezpečí, jímž mohou být GM plodiny pro přírodu a jímž ale rozhodně jsou pro tuzemské zemědělství. Nyní je řada na vládě, poslancích a dalších odpovědných orgánech, aby podobně jako v sousedním Polsku připravili zákon zakazující pěstování GM plodin. Jinak by se mohlo klidně stát, že v Češích probuzená důvěra v české potraviny poklesne a do nákupních košíků si častěji budou vkládat jídlo třeba z Polska nebo Německa.

Za PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců Sylva Horáková

Poznámky:

Další informace poskytne Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců (tel.: 583 216 609, 725 571 027, pro-bio@pro-bio.cz). PRO-BIO  Svaz ekologických zemědělců v současné době sdružuje 615 ekologických zemědělců, 68 bioprodejen a 220 členů PRO-BIO Ligy, sekce pro spotřebitele. Centrála svazu je v Šumperku.

GM plodiny v EU

Komerčně pěstované GM plodiny v EU:

Bt kukuřice MON810

GM brambory Amflora

polní pokusy od r. 1991:

GM kukuřice - 936 polních pokusů

GM řepka -  381 polních pokusů

GM brambory - 308 polních pokusů

GM cukrovka - 282 polních pokusů

bavlník, rajčata, tabák, pšenice, rýže, čekanka, krmná řepa, řepa (Beta vulgaris vulgaris), topoly, sója, aksamitník, slunečnice, ječmen, jablka a lilek (10 – 100 polních pokusů)

Celkově se v EU vyzkoušelo v polních pokusech 85 GM plodin.

Seznam dostupný na  http://gmoinfo.jrc.ec.europa.eu/gmp_browse.aspx

(Zdroj: bulletin Biotrin – Svět biotechnologií, leden 2013)