Srnci na Šumavě budou nosit obojky
07.03.2005 | Lidové noviny
Asi jediný exemplář losa evropského, který žije na Šumavě, bude od května nosit na krku obojek v hodnotě 150 tisíc korun. Podobné obojky, které jsou určené k monitorování zvířat, ale dostanou i desítky šumavských jelenů a srnců. Unikátní přírodovědecký výzkum zahájí na jaře v šumavských lesích Správa Národního parku Šumava a Ústav biologie obratlovců Akademie věd. Pomocí takzvané telemetrie, jejíž prostřednictvím vědci sledují především pohyb vzácných a ohrožených druhů zvířat, se bude od května letošního roku monitorovat na Šumavě také pohyb zcela běžné populace srnčí a jelení zvěře.
Desítkám srnců a jelenů, žijících v místech, kde se vyskytuje rovněž rys ostrovid, budou nasazeny speciální obojky, přijímající signál ze satelitů. Vědcům pak tato technika umožňuje určit přesnou lokalizaci zvířete.
Obojek je možné na dálku přeprogramovat
"Výzkum má odpovědět na otázku, jak se mění zvyky jelenů a srnců v oblastech, kde žije jejich přirozený predátor," tvrdí zoolog Pavel Šustr ze Správy Národního parku Šumava v Kašperských Horách. Obojek lze podle jeho informací zaměřit ve vzdálenosti až deset kilometrů, je možné ho na dálku přeprogramovat a v některých případech dokonce zvířeti dálkově rozepnout. Baterie by měla vydržet až čtyři roky. "Zatím počítáme s tím, že od května budeme pomocí obojku sledovat výskyt zhruba deseti jelenů a třiceti srnců v oblasti Modravy, Srní, Prášil a Železné Rudy," upřesnil Pavel Šustr. Zvířata budou před nasazením obojků uspána pomocí narkotizační pušky.
Na Šumavě se metoda takzvané telemetrie dosud využívala především při sledování životních návyků vzácného rysa ostrovida. Vědcům obojky v tomto případě umožňují nejen monitorovat pohyb šelmy, ale zároveň bohužel nalézt také zvířata zabitá pytláky. "Za osm let trvání telemetrického projektu byli tři z patnácti sledovaných rysů prokazatelně zastřeleni," informovala LN vedoucí odboru vědy a výzkumu národního parku Zdeňka Křenová.
Obojek by měl přitom na jaře dostat i zřejmě jediný šumavský exemplář losa evropského, který žije v oblasti Vítkova kamene na pravém břehu Lipna. "V tomto případě se ale bude jednat o opravdu speciální druh obojku, který je schopen vysílat SMS s údaji o pohybu zvířete," řekl tiskový mluvčí SNPŠ Radovan Holub. Podle něj ale není jisté, zda se losa vůbec podaří odchytit. Pokud se to vědcům přece jen povede, los bude mít na krku skutečnou vzácnost, srovnatelnou s nejdražšími šperky z klenotnictví. Jemu určený obojek má totiž hodnotu přes 150 tisíc korun, což je zhruba desetkrát víc než cena obojků pro srnky a jeleny.
Další články v kategorii Ekologie
- Od srpna 2026 začnou platit první klíčové povinnosti PPWR. Jste připraveni? (26.06.2026)
- Odborníci a rybáři odlovili z rybníka v Kroměříži téměř 2700 invazních sumečků (25.06.2026)
- Česká inspekce životního prostředí má nového ředitele, stal se jím Pavel Straka (25.06.2026)
- Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně slaví 30 let: Pilíř české energetiky a vyhledávaný technický unikát je ve výborné kondici (25.06.2026)
- Ochránci přírody chtějí zakázat vstup na vrch Stohánek v Ralsku, turisté ho ničí (24.06.2026)
- Prodeje fairtradové kávy v ČR loni klesly o čtvrtinu, méně se prodalo i kakaa (24.06.2026)
- Island po dvouleté pauze navzdory protestům obnovil lov velryb (23.06.2026)
- Ministerstvo životního prostředí vydalo všechna jednotná enviromentální stanoviska pro stavbu Vodního díla Nové Heřminovy (23.06.2026)
- Benátská populace plameňáků nachází útočiště v zotavujících se mokřadech (22.06.2026)
- Kjódó: Japonští vědci přeměnili vyhozené nudle udon na rozložitelný biopapír (22.06.2026)

Tweet



