Souboj vín: Domácí cizím nepodlehla

Dva roky po vstupu země do Unie se ukázalo, že Čechům víno chutná. A ne málo, každý z nás ročně vypije až sedmnáct litrů. Spotřeba vína každým rokem roste, za posledních patnáct let stoupla z deseti na sedmnáct litrů a prognózy říkají, že v roce 2010 bychom měli vypít až třiadvacet litrů.

Z toho by měli mít radost čeští a především moravští vinaři. "Ale nárůst spotřeby vín je podle našeho odhadu z větší části vykryt víny zahraničními," říká šéf vinné sekce ministerstva zemědělství Antonín Králíček.

Takže radost by měli mít spíše dovozci, ale ty zase velké řetězce tlačí dolů s cenou. Právě zásluhou toho, že se hypermarkety snaží nabídnout zákazníkům spíš levnější vína, se na jejich regálech objevují ze zahraniční produkce ta méně kvalitní. "Osmdesát procent jsou vína do stokoruny," míní publicista Jindřich Dušek z Víno Revue.

Při vstupu do Evropské unie mnozí prorokovali, že zájem spotřebitelů se od tuzemských vín obrátí k zahraničním. Jak je to dnes, dva roky poté? Vyjádřeno sportovní terminologií - nerozhodně.

"Můj odhad je, že polovina prodeje se se týká domácích vín nebo těch, která jsou deklarována jako domácí - přitom však mohou být připravována ze zahraniční suroviny," uvádí Jindřich Dušek. "A druhá polovina míří směrem k zahraničním vínům, především k vínům z Itálie, Francie, Španělska a Nového světa."

Vede Chile a ArgentinaMezi víny z nového vinařského světa vede Chile a Argentina. „Jako ve všem, i zde však existují negativa, a to jsou individuální dovozy maloobchodních řetězců i jednotlivců, kteří dokážou nabízet vína z Chile za pochybně nízké ceny, a tím poškozovat jméno celého regionu. Zákazník se stává nedůvěřivým,“ míní Tomáš Obermatt, zástupce dovozce vín Bacchus Praha.

Přes špatná cizí k dobrým tuzemskýmPrávě zklamání z některých dovozových vín může zákazníky paradoxně přivést zpět k tuzemským. „Jsem přesvědčen, že většina lidí, kteří se takto spálili, se vrátí k našim moravským a českým vínům, jejichž kvalita šla v posledních letech hodně nahoru,“ říká Pavel Krška z Národního vinařského centra. "Navíc mají naše bílá vína výhodu v originální typické ovocnosti a příjemné kyselince, což je výhoda proti většinou fádním stolním vínům z jižních zemí."

Menší obchodníci a vinotéky si pochvalují, že lidé stále věří místním vínům. „Nemyslím, že by náš konzument přestal věřit tuzemským vínům. Výrazné rozšíření zahraniční nabídky mu umožnilo porovnat širší škálu vín z dovozu, aby se pak vracel k našim osvědčeným vínům,“ říká Aleš Macek z Vinum Bonum. Podle něho se kvalitní moravská i česká vína na trhu prosazují i nadále.

"Po obecném poklesu prodeje, který nastal po vstupu do EU, jejich spotřeba opět vzrůstá," míní Macek.

"V kategorii základních a nejvyšších vín vede jednoznačně import, vždyť dovážíme dvě třetiny celkové spotřeby vína. Naše vína si - trochu proti očekávání - naopak drží pozice mezi víny střední a vyšší střední třídy," soudí publicista Milan Ballík.

Podle vinařů i obchodníků se zřejmě zájem o česká i světová vína ustálí. Místní vinaři jen stěží mohou konkurovat levným zahraničním vínům, a tak už dnes není ve známkových a stolních vínech vidět příliš tuzemských hroznů. Vinaři to řeší dovozy hroznů nebo moštů, které se dají nakoupit levněji.

Víno vypěstované na moravských svazích si vinaři šetří do vlastních vín a zejména do vín přívlastkových. Na nich nejen více vydělají, ale vylepšují si tím i své dobré jméno.

"Domnívám se, že celá řada lidí si uvědomila, že moravský produkt ve srovnání se zahraničním obstojí bez problémů -a to především bílá vína. A mnohdy v porovnání kvality a ceny předčí tuzemský výrobek ten zahraniční," tvrdí šéf Moravských vinařských závodů Hukvaldy Bořek Svoboda.