Sněmovna kývla na zdražení vody
21.05.2001 | Zemské noviny
Vyšší ceny za pitnou vodu čekají zřejmě ty, kteří ji budou dostávat z podzemních zdrojů. Sněmovna včera rozhodla, že za krychlový metr podzemní vody vybere stát dvě koruny.
Schválení nového vodního zákona 100 hlasy prosadili sociálně demokratičtí poslanci a lidovci s přispěním části Unie svobody a komunistů. Nejspornější ustanovení, kvůli němuž občanští demokraté spolu s některými dalšími poslanci návrh nepodpořili, je právě platba za odebranou podzemní vodu. "Rozhodli se zavést skrytou spotřební daň na pitnou vodu, kterou zaplatí každý, kdo si otevře kohoutek. Dokonce i ten, kdo čerpá z vlastní hlubinné studně," řekl Vlastimil Tlustý (ODS). "Kdyby stát chtěl podpořit využití podzemních vod pro pitné účely vzhledem k jejich kvalitě, nezpoplatňoval by je," uvedla Marie Machatá (nezařazená). "Poplatek nebudou hradit rodiny ani chataři, týká se jen vysokých odběrů," namítl ministr Fencl. A navíc - lidé prý stejně i nyní platí za litr balené vody třeba deset korun. Podle Libora Ambrozka (KDU-ČSL) je potřebné zpoplatnit cenný přírodní zdroj, zvláště když se to dotkne nanejvýš čtvrtiny domácností. V zemích EU se na rozdíl od Česka užívá k pití především právě podzemní voda. Nová úprava požaduje placení až od odebraných 500 m 3 za měsíc, případně šesti tisíc m 3 za rok. Maloodběratel ji bezprostředně nepocítí. Dotkne se však domácností napojených na některé veřejné vodovody a podobně. Poplatek se totiž promítne zcela jistě do spotřebitelských cen za vodu. Poslanci vyšli vstříc provozovatelům malých vodních elektráren. Rozhodli, že licence na nakládání s vodami musí platit nejméně 25 let. "Investice do malých elektráren mají dlouhodobou návratnost. Původní vládní návrh by provozovatele vystavil zvůli státních orgánů ještě před dobou návratnosti investice," odůvodnil změnu Jiří Maštálka (KSČM). Pravice navíc prosadila, aby se na opravách jezů a malých vodních nádrží nemusely podílet elektrárny do výkonu pěti megawattů. Nová úprava zakazuje svévolně vypouštět do toků a nádrží nepůvodní a nevhodné druhy vodních živočichů. V zájmu protipovodňových opatření má být povinností obnova koryt ve zvláště chráněných územích. V aktivní povodňové zóně se nesmí stavět, ale ani zřizovat tábory či kempy, ani skladovat odplavitelný materiál.
Další články v kategorii Ekologie
- Evropská podpora pomůže zvýšit bezpečnost obyvatel Karlovarského kraje. Začíná výstavba společného operačního střediska SOS 112 (25.09.2026)
- Zemědělská půda je z 50 procent ohrožena vodní erozí a z více než 30 pct větrnou (25.09.2026)
- Státy EU chtějí do roku 2030 zastavit rušení přebytečných emisních povolenek (25.09.2026)
- Akademický ústav pokračuje ve sledování bělozubky tmavé (24.09.2026)
- Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva (24.09.2026)
- Vláda schválila plán adaptace na změnu klimatu. Zaměří se na vodu, odolnou krajinu, připravenost obcí a nový portál s informacemi o rizicích (23.09.2026)
- Na jižní Moravě vznikly stovky tůní, příklady dobré praxe prý ale chybí (23.09.2026)
- GRAB Autumn School 2026 ukáže, jak může mezinárodní vzdělávání přispět ke klimatickým řešením (23.09.2026)
- Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry (23.09.2026)
- Ochránci přírody a dobrovolníci zatím na Slapech zachránili přes 30.500 škeblí (22.09.2026)

Tweet



