Sena je málo, zemědělci nevědí, čím krmit

Sucho a vedro způsobily, že úroda pícnin byla nízká. Za škody způsobené počasím však stát vyplatil již loni milardy.

Až dvakrát víc peněz za metrák sena? V současné době nic neobvyklého.

Zatímco v minulých letech se stávalo, že o seno nikdo neměl zájem, nyní se situace zcela obrátila. Loňská vedra, nedostatek vláhy a také nižší výměra osevních ploch způsobily, že na některých místech republiky - zejména v jihozápadních Čechách a na jihu Moravy - mnozí zemědělci nyní řeší, čím krmit skot.

Například v zemědělském družstvu Sedlec u Mikulova, kde místo tří až čtyř obvyklých sečí zvládli loni pouze jednu, sklidili jen třicet pět procent obvyklé produkce.

»Do balíků jsme dali veškerou ječmenovou slámu a tu teď mícháme se zbylým senem. Doufám, že do konce června, kdy už by mohlo být po nové seči, vydržíme,« říká předseda družstva Jan Hajda. Předseda odhaduje, že ztráta z pícnin a vytváření náhražek družstvo stálo navíc přes půl miliónu korun. Z orné půdy sice dál platí nájmy a daň z pozemku, ale valná produkce z něj nebyla.

Ministerstvo zemědělství sice lokální problémy připouští, ale řešení nechává na nevládních organizacích a firmách. »Někde úroda píce skutečně nebyla, jinde byla ale zase dobrá. Zemědělci musí sami hledat řešení,« uvedl Pavel Kovář z tisícového odboru Ministerstva zemědělství. Vláda přitom zřejmě uvolní část státních hmotných rezerv krmného obilí, což by dnes měl oznámit ministr Jaroslav Palas.

Podle Českého statistického úřadu bylo loni jednoletých pícnin sklizeno o 1,477 miliónu tun méně než v předchozím roce a kukuřice na zeleno a siláž o 1,375 miliónu méně. Sklizeň víceletých pícnin byla nižší o 457 tisíc tun. »Jak se nižší sklizeň dál dotýká zemědělců, už nesledujeme,« uvedl Jiří Kovář z ČSÚ.

Regionální agrární komora Jihočeského kraje kvůli nízké sklizni krmiva už na podzim zřídila krizovou linku. Obracejí se na ni farmáři, kteří mají objemného krmiva málo, ale i ti, co mohou naopak nabídnout přebytky. Podle ředitelky krajské komory Hany Hricové se občas s nabídkou ozvou i lidé z jiných oblastí. »Obávám se ale, že zemědělci stále situaci podceňují.

Řeší ji až na poslední chvíli, a to se projevuje na ceně,« říká. V kritických momentech cena metráku sena může od prodejců vyskočit až na tři sta korun. To je o polovinu víc než je v poslední době běžné. »I pro poměrně dobře vedený podnik to je spolu s přepravními náklady těžko přijatelná cena,« míní Hricová. Ta proto případy předraženého sena pokládá spíš za výjimky. To potvrzuje i Pavel Kypet, jednatel zemědělské společnosti Novohradské hory, která začátkem zimy prodala šest set metráků sena v ceně kolem 135 korun, část z toho i do Rakouska. »Krmení bylo dost díky tomu, že jsem přijal teorii, že stát chce místo zemědělství údržbu krajiny,« říká Kypet.

Podle mínění některých rolníků se problémy ještě koncem zimy prohloubí. »Firmy nemají peníze. Mnozí jsou skutečně v těžké situaci,« potvrzuje tajemník Agrární komory Jan Záhorka. Komora připravuje metodiku, jak nejhůř postiženým podnikům pomoci, ale připouští, že v resortu se budou peníze hledat těžko. Důvod? Rolníkům loni Palas navíc vymohl 3,63 miliardy korun. Z toho 1,4 miliardy připadly na škody způsobené počasím a dvě miliardy na subvence vývozu přebytků mléka a masa. Zemědělci ovšem dál usilují o vývozní dotace, a tak zároveň přiznávají, že ani místní potíže s krmivem trh s potravinami rozhodně neohrozí.