Sallačova sbírka paroží jelenovitých
01.03.2002 | Svět myslivosti
Jedním z nejcennějších sbírkových souborů ohradského muzea je Sallačova sbírka paroží jelenovitých a rohů turovitých z celého světa. Po odborné stránce je to sbírka velmi významná, neboť zahrnuje paroží téměř všech jelenovitých na světě, včetně rozličných zeměpisných ras, a dokonce i druhů již vyhynulých nebo vyhubených. Její vědecká hodnota je nevyčíslitelná, protože paroží vymizelých druhů nelze originály nahradit. Úplnější kolekci má jen Britské muzeum v Londýně. Od doby Sallačovy smrti bylo popsáno několik málo nových druhů, o něž sbírka dosud nebyla obohacena.
Sbírka paroží jelenovitých je vystavena na chodbě v I. patře před hlavním sálem a volně navazuje na expozici Vývoj myslivosti. Obsahuje na 400 předmětů, rozdělených podle zeměpisných oblastí do šesti skupin. Vyjmenovávat jednotlivé druhy nemá smysl. Vystaveno je 41 druhů jelenovitých, celkem 67 exemplářů. K nejcennějším exponátům patří jelen Schomburgkův, jelen bělohubý, jelen milu, jelen korzický, jelen berberský, daněk mezopotámský, axis baveánský, barasinga, huemul, mazama a pudu. Kolekce rohů dutorohých není úplná a zahrnuje pouze 40 druhů, z nichž k nejcennějším patří zubr kavkazský, gazela písková a tahr jihoindický.Za sbírku vděčíme doc. PhDr. Vilému Sallačovi (1852-1927), i když základy k ní položil už jeho tchán Ferdinand ryt. Fiscali (1827-1907), ředitel lesnické školy v Bělé pod Bezdězem. Dr. Sallač byl profesorem lesnické zoologie, entomologie a botaniky na téže škole, v r. 1904 přeložené do Zákup. V r. 1910 předvedl dr. Sallač svou sbírku na Mezinárodní lovecké výstavě ve Vídni. Sám publikoval o paroží několik prací, dnes už pozapomenutých. Většinu jich uveřejnil ve Spolkovém časopise pro lesnictví, myslivost a přírodovědu. V r. 1919, po vzniku pražské Vysoké školy zemědělské a lesního inženýrství, na ní dr. Sallač jako docent přednášel kromě jiného vybrané kapitoly z biologie lovné zvěře.
Shodou okolností si v tomto měsíci také připomínáme Sallačovy 150. narozeniny. Narodil se 25. března 1852 v Poličce.
Sallačova sbírka do jisté míry odráží osudy sbírek mysliveckého muzea. Po Sallačově smrti ji v r. 1927 zakoupila z jeho pozůstalosti Čs. myslivecká jednota, která ji darovala muzeu a dala ji umístit do mysliveckého oddělení pobočky Čs. zemědělského muzea v Brně. Začátkem války budovu zabrali němečtí okupanti a sbírka byla složena do beden. Podruhé byla postavená v budově v Praze na Letné, a to v letech 1948-1950. Když byla budova muzea zabrána pro účely projektových organizací, byla sbírka přestěhována zprvu na Konopiště, kde ležela v bednách, a v r. 1961 byla převezena do loveckého zámku Ohrada, kde lze vidět její poslední instalaci, kterou uspořádal doc. ing. dr. Josef Nečas, CSc.
Doufejme, že je už skutečně poslední, protože stěhováním unikátní soubor trpí a mohou na něm vzniknout nenahraditelné škody.
Ing. Ctirad Rakušan
Svět myslivosti 3/2002
Další články v kategorii Ekologie
- Za všechno může dusík. Proč odvážet posečenou trávu a nemulčovat? (17.06.2025)
- Jak se nám daří plnit cíle udržitelného rozvoje? To ukázal dobrovolný národní přezkum, jehož výsledky bude ČR prezentovat v OSN (16.06.2025)
- WHO varuje před dopady změny klimatu na zdraví v Evropě a zakládá komisi (12.06.2025)
- Český projekt LIFEPOPWAT dosáhl velkého mezinárodního úspěchu – získal prestižní cenu v soutěži LIFE AWARDS 2025 (12.06.2025)
- Konec igelitových sáčků se blíží. Zmizí i obaly na omáčky či smetanu do kávy (11.06.2025)
- Mezinárodní den rysů: česká příroda stále potřebuje chránit svou nejvzácnější šelmu (11.06.2025)
- Třídění odpadu? Pro většinu Čechů je to běžná rutina (11.06.2025)
- Oceány se okyselují rychleji, než se čekalo (11.06.2025)
- Antimonopolní úřad prověří podmínky na trhu veřejně přístupných dobíječek pro elektromobily (11.06.2025)
- Ministr Hladík vyhlásil na konferenci URBIS novou výzvu na podporu čisté městské dopravy (11.06.2025)