Rwanda leží na obrovském zdroji energie

Rwandské lesy by si mohly časem oddychnout, pokud by se podařil záměr vlády vyrábět elektřinu z plynů obrovského jezera Kivu na severozápadní hranici země. V hloubce tohoto jezera jsou zásoby tří plynů: oxidu uhličitého, sirovodíku a metanu. Oxid uhličitý a sirovodík pocházejí z vulkanické činnosti, zatímco metan je produktem bakterií na dně jezera. Zásoba metanu by podle časopisu New Scientist stačila dodávat zemi elektřinu 400 let.

Jeho využívání by výrazně snížilo těžbu dřeva, protože nyní Rwanda získává 90 % energie spalováním dřeva a roční úbytek lesů je o čtyři procenta. Zároveň by se snížilo riziko výbuchu plynu, který by mohl zabít mnoho lidí žijících poblíž jezera Kivu. Podobná událost se totiž stala v roce 1986 v kamerunském jezeře Nyos, když jezero naráz vypustilo mrak oxidu uhličitého, pomalu se shromažďujícího pod vodou. Udusilo se více než tisíc lidí. Kvůli bezpečnosti je nyní plyn z jezera odváděn složitou soustavou potrubí.

Inženýři nyní chtějí také s pomocí potrubí odčerpávat metan z jezera Kivu, a poté jeho spalováním vyrábět elektrickou energii. Michel Halbwachs, vedoucí týmu inženýrů z Savojské univerzity ve francouzském Chambéry, kteří stojí za projektem potrubí z jezera Nyos, má ambiciózní plán, jak metan z jezera získávat. Navrhuje postavit 360 metrů dlouhou trubku vedoucí z prámu na hladině, kterou by pumpa nasávala vodu obsahující plyny ze dna.

Čím výše by voda stoupala, tím by klesal její tlak, a všechny tři druhy plynu by probublávaly z roztoku. Bubliny stoupají a vytahují vodu za sebou v procesu zvaném provzdušňování. Poté lze vypnout pumpu, protože už není nutná další energie na udržení vody tlačící se trubkou nahoru. Proto je systém levný a soběstačný.

Aby se oddělil metan, plyny musí probublat přes komoru sladké vody 20 metrů pod hladinou. V ní je takový tlak, že nežádoucí sirovodík a oxid uhličitý se znovu rozpustí do vody. Ze zkoušek vyplývá, že výstupní plyn je z 85 % čistý metan, což je podle inženýrů pro spalování více než dobré. Zároveň je nízké riziko vytvoření mraku oxidu uhličitého jako v Kamerunu, protože jezero Kivu je mnohem větší.

Rwandská vláda požádala Evropskou unii o příspěvek na financování Halbwachsova systému a počítá s jeho uvedením do provozu už koncem letošního roku. Ze začátku by systém měl být schopen zásobovat elektrárnu o výkonu jeden megawatt, ale zájemci z řad průmyslových skupin by chtěli expandovat až na 20 MW. To vše za předpokladu, že nevzniknou neshody o práva na metan s republikou Kongo, která s jezerem také hraničí.

Evropská komise na začátku února rozhodla poskytnout přes 6 milionů eur na pomoc střední Africe, konkrétně na projekty výzkumu a zachování druhové rozmanitosti živočichů v Gabunu a na správu tropických pralesů v povodí řeky Kongo. Podle tiskové zprávy Evropské komise jsou "lesy ve střední Africe rozhodující pro ekologickou i ekonomickou budoucnost regionu i celé planety. Mohou být výstižně popisovány jako ´zelené zlato´ a jsou základem jakékoli politiky udržitelného rozvoje."