Rozsah prvních zón se postupně zvětší

Roku 1995 měl Národní park Šumava pět desítek nejcennějších oblastí, dnes je jich 135

Za nesmyslnou podmínku, kterou Národnímu parku Šumava pro získání prestižní značky PAN Parks stanovila stejnojmenná mezinárodní organizace, považuje předseda Rady Národního parku Šumava František Urban požadavek, aby uvnitř tohoto přírodně cenného území vznikla ucelená jádrová zóna o výměře asi deset tisíc hektarů. "To je naprosto laický názor," tvrdí Urban, který před deseti lety stál u vzniku šumavského parku a dnes kromě jiného zastává i post viceprezidenta Světového svazu ochrany přírody. Urban řekl, že současný stav, kdy na území Národního parku Šumava existuje 135 menších lokalit se statutem takzvané první zóny (tedy přírodně nejcennějších oblastí) je nutný. "Odborníci v polovině devadesátých let pro současnou zonaci pečlivě vybrali porosty, které mohou do budoucna sloužit jako východisko obnovy bezzásahových zón a jejich postupného propojení," vysvětlil Urban, který v čele poradního sboru Správy Národního parku Šumava stojí od poloviny letošního dubna. Dosavadní rozdrobenost prvních zón na Šumavě obhajuje i mluvčí parku Zdeněk Kantořík. Argumentuje tím, že vedle přírodně vzácných lokalit jsou na Šumavě i rozsáhlé plochy monokulturního lesa. "Po nezbytné změně druhové a věkové skladby porostů v nynějších druhých zónách ochrany přírody by se posléze tyto oblasti měly propojit do větších celků s přirozeným vývojem. Předpokládáme proto, že k současným devíti tisícům hektarů I. zóny by už v roce 2010 mohlo přibýt dalších pět tisíc hektarů," upřesnil Kantořík. Pokračování na straně dvě

Pokračování ze strany jedna

Mluvčí Národního parku Šumava Zdeněk Kantořík dodal, že dlouhodobá koncepce počítá s postupným rozšiřováním prvních zón až na polovinu území šumavského parku, tedy přibližně do výměry 35 tisíc hektarů v roce 2030.

Na rizika roztříštěnosti dosavadní zonace Národního parku Šumava však upozornil Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Připomněl, že před změnou zonace v roce 1995 měla Šumava jen asi pět desítek prvních zón sdružených do větších celků, což zajišťovalo lepší předpoklady pro působení přírodních procesů bez vlivu člověka.

"Dnes je problém v tom, že na některých místech se les ve druhých zónách dotěžil až na okraj první zóny, což přírodně nejcennější porosty otevřelo a tyto lesy pak následně poškodily větrné polomy," uvedl Bláha.

Zdůraznil, že jinde v Evropě proto převládá spíše trend do prvních zón zahrnout rozsáhlejší plochy území i za cenu, že tam budou obsaženy ne zcela přirozené ekosystémy. Předseda Rady Národního parku Šumava František Urban ale připomněl, že na rozdíl od mnoha jiných parků toto chráněné území nejvyšší kategorie v jihozápadním pohraničí České republiky existuje teprve deset let. "A ve skutečnosti správa parku hospodaření v šumavských lesích převzala až před necelými osmi lety, tedy v červenci roku 1993," dodal Urban.

ROBERT MALOTA