Řidiči přejedou víc zvěře, než se uloví

Rok od roku roste počet dopravních nehod, při kterých se střetávají auta se zvěří. Policie uvádí, že takových bouraček bylo loni osm a půl tisíce, skutečné číslo je ale o hodně vyšší. Škody jen na zvěři přitom jdou do desítek milionů korun. Ve výjimečných případech je zaplatí životem i člověk.Podle Jiřího Šilhy z Českomoravské myslivecké jednoty je důvodů víc." Na silnicích je stále více aut, narostla kamionová doprava a v zimě se navíc zvěř stahuje k silnicím. Například zajíci rádi konzumují zbytky rostlin potřísněné posypovou solí a využívají vyšší teploty na vozovce pro osušení svého těla za vlhkého počasí," uvádí. Navíc po podzimní orbě zůstávají okraje silnic prakticky jedinými místy v krajině, kde může zvěř najít potravu. Velmi kritické jsou pak pro ni úseky, kde jsou okraje silnic zarostlé keři a hustou vegetací.

K dopravím nehodám, při kterých se auto střetne se zvěří, dochází i kvůli přirozené migraci zvěře. Podle myslivců by na to měli řidiči myslet a jezdit opatrně. " Nejčastější příčiny střetů se zvěří je nepozornost řidičů, snížená viditelnost, přecenění možností automobilů i to, že motoristé nedbají na dopravní značky, které na častý výskyt zvěře upozorňují," vysvětluje Šilha. Důvodem však může být i to, že zvěř je přemnožená. O to se odborníci často přou. Žádná čísla ze statistik nejsou totiž přesná.

Nejvíce střetů na silnicích je se srnkami či srnci. " Srnčí zvěř žije od listopadu do března v tlupách, a proto přechází silnici hned několik kusů za sebou. Při spatření jedné srnky by měli řidiči počítat s tím, že za nim mohou následovat další. Pokud po srážce s vozidlem srnčí zvěř odběhne, neznamená to, že přežije. Ve většině případů uhyne na vnitřní zranění v blízkosti místa srážky," upozorňuje Šilha. Hodně dopravních nehod zaviní ale také divočáci, kteří se rádi pohybují v noci. Například ke konci loňského roku při takové kolizi zahynuli dva motoristé.

Co by měli řidiči dělat, aby sami nepřišli k vážnému úrazu? Zvěř je v nočních hodinách oslněna dálkovými světly a zcela ztrácí orientaci. Když ji člověk na silnici uvidí, měl by hned přepnout z dálkových světel na tlumená a nebrzdit " splašeně", aby auto bylo normálně ovladatelné.

Myslivci také vymysleli tak - zvané odváděcí krmení - systematické přikrmování v oblastech vzdálených od silnic, které zvěř odláká jinam. Spolu s policií se snaží navrhovat, kde by ještě měly být dopravní značky Pozor zvěř! Přejetou zvěř podle Šilhy myslivci na vlastní náklady podle veterinárních předpisů likvidují. Pokud totiž po nárazu do auta zvěř zemře, řidič ji musí odevzdat nejbližšímu mysliveckému sdružení nebo policii.