Rakousko je první v Evropě v kompostování odpadků

Rakousko kompostuje 40 procent odpadu domácností a je v tomto oboru na prvním místě v Evropské unii. Jde o téměř dva miliony tun ročně na 8,3 milionu obyvatel. Jeho sítě pro zpracování odpadu a jeho třídění se budovaly po 20 let, napsala agentura AFP.

Alpská republika má nyní téměř 550 zařízení ke zpracování odpadu v zemědělství, v obcích a od soukromých osob, uvádí rakouský úřad pro životní prostředí. Ve statistikách není zahrnuto kompostování v domácnostech (1,5 milionu tun ročně).

Hory odpadu z domácnosti a zahrad, jako je zelenina, suché listí a další odpad, který se v přírodě rozloží, se třídí ve zvláštních kontejnerech nebo na skládkách. Oddělování biologicky odbouratelného odpadu je pro rakouské domácnosti od roku 1995 povinné. Podílejí se na něm obchodní řetězce a supermarkety, které prodávají plastikové pytle, jež se rozloží v přírodě.

Již koncem 80. let se do kompostování pustily některé velké obce a města, včetně Vídně. Jejích 1,2 milionu obyvatel dnes pečlivě třídí na 90.000 tun odpadků, především ze zahrad, z nichž se ročně recykluje 45.000 tun kompostu.

Tento materiál se pak používá na polích a vinicích kolem města, pro veřejnou zeleň nebo se zdarma nabízí občanům. Dalších asi 10.000 tun umožňuje výrobu bioplynu, s jehož pomocí se zásobuje teplem několik set domácností.

Druhé největší rakouské město Štýrský Hradec shromáždí ročně na jednoho obyvatele 87 kilogramů v přírodě rozložitelného odpadu. Ty, kdo pečlivě třídí, město odměňuje a vyměřuje jim nižší poplatky za odvoz odpadu, uvádí Ralf de Roja z firmy AEVG, která odpad zpracovává.

Přestože jsou Rakušané v této oblasti nejlepší v EU, mají ještě co zdokonalovat. Ve Štýrském Hradci ještě 43 procent biologicky odbouratelného odpadu končí ve špatných kontejnerech a nemůže být zpracováno. Ve Vídni jsou zase velké rozdíly mezi okrajovými čtvrtěmi a centrem. Mohlo by se tu ještě ročně zkompostovat až 200.000 tun odpadu.

Metropole chce posílit pravomoci brigád Waste Watchers, které byly zřízeny v roce 2008 a již nyní mohou ukládat pokuty za prohřešky proti zákonu "o čistotě" pohybující se od 36 do 1000 eur (900 až 25.000 Kč). Takto získané peníze jdou na financování úklidu ulic a veřejných parků.

Česká republika podle údajů z roku 2008 recykluje dvě procenta odpadu a dvě procenta kompostuje. Nejhorší v EU je však v tomto ohledu Bulharsko, které podle těchto údajů vůbec nerecykluje a vůbec nekompostuje. Naopak velmi dobrý výsledek má Itálie, která je v unii hned za Rakouskem: kompostuje 34 procent odpadu. Za ní následuje Nizozemsko, které kompostuje 27 procent, a Belgie kompostující 25 procent odpadu.