Původní rostliny mohou z těch invazních i profitovat

Invazní rostliny jsou většinou skloňovány ve všech pádech jako něco agresivního, škodlivého a původní flóru poškozujícího. Že tato zjednodušená šablona na všechny druhy neplatí, ukazuje nová studie. Studie založená na pozorování opylujícího hmyzu je vpravdě pionýrskou prací, která boří zažité nahlížení na invazní rostliny. Průkopnická studie ukazuje, jak některé rostlinné druhy ovlivňují Středomořské ekosystémy tím, že mohou původní rostliny buď připravovat o opylující hmyz, jako například opuncie (Opuncia stricta), nebo naopak jej mohou přitáhnout ve prospěch celého společenství rostlin, jako třeba kosmatcovník velkokvětý (Carpobrotus affine acinaciformis). Tento výzkum odporuje hypotéze "květinové soutěže", podle které se invazní rostliny „starají“ pouze o vlastní užitek a pak ty původní již nenavštěvuje žádný opylující hmyz.

Biologické invaze, kdy jsou různé druhy přepraveny lidmi z oblastí jejich původního výskytu do jiných oblastí, kde se jim podaří uchytit a dále se rozšiřovat, jsou jednou z hlavních příčin ztrát diverzity. Rostliny „bojují“ nejenom o živiny, prostor a světlo, ale také o opylující hmyz.

Článek na toto téma publikovali v časopise Oecología vědci z barcelonské univerzity (Universidad Autónoma de Barcelona – UAB), the Biological Station, Donana, CSIC a Instituto Mediterráneo de Estudios Avanzados (IMEDEA). Podle tohoto výzkumu může přítomnost invazních rostlin v takto „napadených“ oblastech naopak znamenat zvýšenou navštěvovanost hmyzem i pro původní druhy rostlin. Tímto způsobem je vyvracena teorie „květinové soutěže“, podle které jsou invazní rostliny ve výhodě a původní rostliny přestávají být navštěvovány hmyzem, který by zajistil jejich opylení.

Ignasi Bartomeus, výzkumník z UAB a hlavní autor studie, zdůrazňuje: Je třeba si uvědomit některé důležité detaily. Například to, že invaze neprobíhají podle jednoduchého vzoru, a proto je nezbytné pochopit mechanismy a struktury, pomocí kterých si druhy konkurují“.

Studie se zabývala dvěma invazními druhy: jedním byla opuncie vzpřímená (Opuntia stricta) a druhým kosmatcovník velkokvětý (Carpobrotus affine acinaciformis ), které mají přitažlivější květy a jsou bohatší na pyl než původní rostliny, a proto se na ně slétá více hmyzu než na ostatní rostliny.

Studie odhaluje, že tyto invazní rostliny hrají klíčovou úlohu v systému opylování rostlin. Vědci objevili, že čím více zdrojů je v rostlinném společenstvu, tím více opylovačů bude přitahováno ke všem rostlinám, ačkoliv stále není známo, zda to má nebo nemá pozitivní vliv na semena původních rostlin. To je případ pro kosmatcovník, který může podnítit zvýšené opylování původních rostlin

Vědci pozorovali 23 druhů hmyzu opylujícího kosmatcovník a 17 druhů opylujících opuncie. Podle výsledků studie mají v porovnání s původními druhy tyto dvě invazní rostliny úplně odlišný vliv. V prvním případě tu nebyl žádný hmyz, který by byl výhradním opylovačem, zatímco ve druhém případě byla výhradním opylovačem drvodělka fialová (Xylocopa violacea). „Květy opuncie „monopolizovaly“ oblast přilákáním všech druhů opylujícího hmyzu na sebe, zatímco kosmatcovník přitahoval více opylovačů do oblasti kde rostl a všechny okolní rostliny z toho měly prospěch,“ vysvětluje Bartomeus.

Z této studie lze vyvodit, že kosmatcovník může zlepšit reprodukci původních druhů rostlin, zatímco opuncie ji snižuje. Bartomeus potvrzuje pro SINC: „Přítomnost invazních druhů rostlin může měnit strukturu rostlinného společenstva a je obtížné předpovědět jejich dlouhodobý vliv.“

Zdroj: Plataforma SINC