Psík mývalovitý byl vysazen kvůli kožešině, teď je hrozbou pro drůbež
05.06.2002 | Olomoucký den
Stesky chovatelů na přemnožené lišky či kuny, které rdousí drůbež, nemusí být vždy na místě. Slepice totiž může mít na svědomí i psík mývalovitý, živočišný druh, který se v přírodě vyskytuje už několik desítek let, ale kromě myslivců a odborníků o něm lidé téměř nevědí. První exempláře psíka mývalovitého byly ve 30. letech vysazeny v Bělorusku - poskytují totiž cennou kožešinu. Od té doby se tyto psovité šelmy, vzhledem připomínající mývaly, přes Polsko rozšířily až k nám. " Jejich populace se pomalu zvyšuje, " připouští David Wezdenko z referátu životního prostředí šumperského okresního úřadu. Ještě před deseti lety byl podle jeho slov výskyt psíka mývalovitého hlášen jen zcela ojediněle. Dnes je situace podstatně odlišná: " Za poslední roky je výskyt zvířete hlášen pravidelně. Letos myslivci vědí o osmnácti exemplářích, " připomíná odborník. Podle Ctibora Babičky, mysliveckého hospodáře revíru Ucháč uVelkých Losin, budou ovšem reálná čísla mnohem vyšší. " Sčítání přinese jen informace o minimálním stavu. Ve skutečnosti jich bude mnohem víc - ani myslivci o nich nevědí, " vysvětluje. " V Jeseníkách byl poprvé psík zaznamenán v šedesátých letech, " dodává Babička. O vývoji populace psíků mývalovitých zatím odborníci mohou pouze spekulovat. " Vzhledem k tomu, že je u nás čím dál víc lišek, uvažuje se o tom, že to většímu rozšíření psíka mývalovitého brání, " cituje jeden z rozšířených názorů Wezdenko. Populace těchto šelem se přesto postupně zvyšuje. Odborníci zatím jednoznačně nevědí, zda u nás počet těchto psovitých šelem stoupá díky migraci nových jedinců ze sousedního Polska, anebo zda jde o přirozené množení v rámci jejich místních populací. Původní vlastí psíka mývalovitého je Čína, Japonsko a východní oblasti Ruska. Zvíře může dorůst až 90 centimetrů do délky, v kohoutku mívá však pouhých 20 centimetrů. Na lících mu prodloužená srst tvoří typické licousy. Jde o jedinou psovitou šelmu, která se ukládá k zimnímu spánku. Samice může vrhnout až 12 mláďat.
Další články v kategorii Ekologie
- Přírodní rezervace Skalní potok v Jeseníkách se rozšířila o 7 hektarů. Chrání staré pralesovité porosty (18.09.2025)
- Zájemci mohou požádat o grant až 200 000 korun na ozelenění měst či venkova (17.09.2025)
- Polární geoinženýrství. Řešení klimatické krize, nebo riskantní experiment? (17.09.2025)
- Povodí Odry požádalo o stavební povolení na přehradu Nové Heřminovy (16.09.2025)
- Uhynula celá generace pstruhů. Rybáři na Karlovarsku sčítají škody po otravě potoka (15.09.2025)
- Radary sledují čápy a kobylky. Šetří peníze a zachraňují životy (15.09.2025)
- Návrh změny míry ochrany vlka obecného v ČR v reakci na evropskou legislativu (14.09.2025)
- Znečišťovatelé zásadně přispívají k vlnám veder, ukázala studie (13.09.2025)
- Vláda chce zmírnit dopady Green Dealu. Zapojují se i další státy EU (12.09.2025)
- Extrémní řasa umí klouzat po ledu i skrze něj. Pomáhá si sliznatým bičem (12.09.2025)