Psík mývalovitý byl vysazen kvůli kožešině, teď je hrozbou pro drůbež
05.06.2002 | Olomoucký den
Stesky chovatelů na přemnožené lišky či kuny, které rdousí drůbež, nemusí být vždy na místě. Slepice totiž může mít na svědomí i psík mývalovitý, živočišný druh, který se v přírodě vyskytuje už několik desítek let, ale kromě myslivců a odborníků o něm lidé téměř nevědí. První exempláře psíka mývalovitého byly ve 30. letech vysazeny v Bělorusku - poskytují totiž cennou kožešinu. Od té doby se tyto psovité šelmy, vzhledem připomínající mývaly, přes Polsko rozšířily až k nám. " Jejich populace se pomalu zvyšuje, " připouští David Wezdenko z referátu životního prostředí šumperského okresního úřadu. Ještě před deseti lety byl podle jeho slov výskyt psíka mývalovitého hlášen jen zcela ojediněle. Dnes je situace podstatně odlišná: " Za poslední roky je výskyt zvířete hlášen pravidelně. Letos myslivci vědí o osmnácti exemplářích, " připomíná odborník. Podle Ctibora Babičky, mysliveckého hospodáře revíru Ucháč uVelkých Losin, budou ovšem reálná čísla mnohem vyšší. " Sčítání přinese jen informace o minimálním stavu. Ve skutečnosti jich bude mnohem víc - ani myslivci o nich nevědí, " vysvětluje. " V Jeseníkách byl poprvé psík zaznamenán v šedesátých letech, " dodává Babička. O vývoji populace psíků mývalovitých zatím odborníci mohou pouze spekulovat. " Vzhledem k tomu, že je u nás čím dál víc lišek, uvažuje se o tom, že to většímu rozšíření psíka mývalovitého brání, " cituje jeden z rozšířených názorů Wezdenko. Populace těchto šelem se přesto postupně zvyšuje. Odborníci zatím jednoznačně nevědí, zda u nás počet těchto psovitých šelem stoupá díky migraci nových jedinců ze sousedního Polska, anebo zda jde o přirozené množení v rámci jejich místních populací. Původní vlastí psíka mývalovitého je Čína, Japonsko a východní oblasti Ruska. Zvíře může dorůst až 90 centimetrů do délky, v kohoutku mívá však pouhých 20 centimetrů. Na lících mu prodloužená srst tvoří typické licousy. Jde o jedinou psovitou šelmu, která se ukládá k zimnímu spánku. Samice může vrhnout až 12 mláďat.
Další články v kategorii Ekologie
- Lidé v Sušici vyhlásili boj invazní netýkavce, budou ji vytrhávat u Otavy (19.06.2026)
- Letošní Den boje proti suchu a rozšiřování pouští připomíná význam pastvin i potřebu zadržovat vodu v krajině (19.06.2026)
- Ekologové připravují stínový Národní plán na obnovu přírody (18.06.2026)
- Jezdci.cz: Klempíř zrušil vyjmutí pastvin z ochrany v kauze Hřebčína Napajedla (17.06.2026)
- Vědci v Polsku zřejmě poprvé zachytili na videozáznam, jak vlci útočí na zubry (17.06.2026)
- Lidé ji fotí, ochranáři proklínají. Co je zač lupina, která dobývá Česko (17.06.2026)
- OSN: Téměř všechny děti jsou vystaveny nejméně jednomu klimatickému riziku (17.06.2026)
- MŽP modernizuje pravidla pro přepravu odpadů: přinese digitalizaci, méně byrokracie a účinnější boj s nelegálními transporty (16.06.2026)
- Studie: Řeky v ČR za posledních 140 let ztratily značnou část hmyzí rozmanitosti (16.06.2026)
- V Krkonoších žije nejméně 11 vlků ve dvou teritoriích, populace je stabilní (16.06.2026)

Tweet



