Psík mývalovitý byl vysazen kvůli kožešině, teď je hrozbou pro drůbež
05.06.2002 | Olomoucký den
Stesky chovatelů na přemnožené lišky či kuny, které rdousí drůbež, nemusí být vždy na místě. Slepice totiž může mít na svědomí i psík mývalovitý, živočišný druh, který se v přírodě vyskytuje už několik desítek let, ale kromě myslivců a odborníků o něm lidé téměř nevědí. První exempláře psíka mývalovitého byly ve 30. letech vysazeny v Bělorusku - poskytují totiž cennou kožešinu. Od té doby se tyto psovité šelmy, vzhledem připomínající mývaly, přes Polsko rozšířily až k nám. " Jejich populace se pomalu zvyšuje, " připouští David Wezdenko z referátu životního prostředí šumperského okresního úřadu. Ještě před deseti lety byl podle jeho slov výskyt psíka mývalovitého hlášen jen zcela ojediněle. Dnes je situace podstatně odlišná: " Za poslední roky je výskyt zvířete hlášen pravidelně. Letos myslivci vědí o osmnácti exemplářích, " připomíná odborník. Podle Ctibora Babičky, mysliveckého hospodáře revíru Ucháč uVelkých Losin, budou ovšem reálná čísla mnohem vyšší. " Sčítání přinese jen informace o minimálním stavu. Ve skutečnosti jich bude mnohem víc - ani myslivci o nich nevědí, " vysvětluje. " V Jeseníkách byl poprvé psík zaznamenán v šedesátých letech, " dodává Babička. O vývoji populace psíků mývalovitých zatím odborníci mohou pouze spekulovat. " Vzhledem k tomu, že je u nás čím dál víc lišek, uvažuje se o tom, že to většímu rozšíření psíka mývalovitého brání, " cituje jeden z rozšířených názorů Wezdenko. Populace těchto šelem se přesto postupně zvyšuje. Odborníci zatím jednoznačně nevědí, zda u nás počet těchto psovitých šelem stoupá díky migraci nových jedinců ze sousedního Polska, anebo zda jde o přirozené množení v rámci jejich místních populací. Původní vlastí psíka mývalovitého je Čína, Japonsko a východní oblasti Ruska. Zvíře může dorůst až 90 centimetrů do délky, v kohoutku mívá však pouhých 20 centimetrů. Na lících mu prodloužená srst tvoří typické licousy. Jde o jedinou psovitou šelmu, která se ukládá k zimnímu spánku. Samice může vrhnout až 12 mláďat.
Další články v kategorii Ekologie
- Obec svážela odpad do lesa. Teď dostala cenu za zvelebování veřejného prostoru (19.06.2025)
- Schustlerovu zahrádku v Krkonoších mění oteplování, přibývá vegetace (18.06.2025)
- Za všechno může dusík. Proč odvážet posečenou trávu a nemulčovat? (17.06.2025)
- Jak se nám daří plnit cíle udržitelného rozvoje? To ukázal dobrovolný národní přezkum, jehož výsledky bude ČR prezentovat v OSN (16.06.2025)
- WHO varuje před dopady změny klimatu na zdraví v Evropě a zakládá komisi (12.06.2025)
- Český projekt LIFEPOPWAT dosáhl velkého mezinárodního úspěchu – získal prestižní cenu v soutěži LIFE AWARDS 2025 (12.06.2025)
- Konec igelitových sáčků se blíží. Zmizí i obaly na omáčky či smetanu do kávy (11.06.2025)
- Mezinárodní den rysů: česká příroda stále potřebuje chránit svou nejvzácnější šelmu (11.06.2025)
- Třídění odpadu? Pro většinu Čechů je to běžná rutina (11.06.2025)
- Oceány se okyselují rychleji, než se čekalo (11.06.2025)