Prognóza výskytu mšic v bramborách, cukrovce a vybraných kulturách v jarním období roku 2004

Dlouhé období sucha v závěru loňského roku spolu s poklesem teplot pod 5°C v polovině měsíce října nepřálo vývoji mšic. Podzimní generace byly u převážné většiny sledovaných druhů méně početné. O tomto stavu vypovídaly méně početné kolonie mšic na hostitelských rostlinách a malé množství vykladených zimních vajíček. Podle těchto výše uvedených skutečností lze předpokládat v jarním období roku 2004 u vybraných druhů mšic následující početnost generací:

Mšice broskvoňová(Myzus persicae)

Podzimní letová aktivita nepřesáhla na žádné sledované lokalitě dlouholetý průměr. Extrémně nízká byla zejména v nížinách. Relativní vrchol podzimní migrace nastal nad územím Českomoravské vysočiny, kde záchyty dosáhly 50 % normálu. Podle méně početného podzimního přeletu s ojedinělým výskytem samců lze usuzovat jen na menší počet vykladených vajíček na zimních hostitelských rostlinách (peckovinách). Z vajíček se vylíhne méně zakladatelek, které spolu s anholocyklickými kmeny vytvoří jen slabou jarní (primární) migrační vlnu.

Mšice řešetláková(Aphis nasturtii)

Podzimní letová aktivita u této druhé významné mšice v přenosu bramborových virových chorob byla nad územím Čech mírně nadprůměrnou a nad územím Moravy jen průměrná. Podle tohoto přeletu lze konstatovat, že na více než 40 % keřů řešetláku došlo k vykladení zimních vajíček. Po vylíhnutí vajíček lze očekávat, že v jarním období dojde na řešetláku k vytvoření početnějších generací zakladatelek, které po ukončení vývoje zahájí silnější přelet na nové hostitelské rostliny. To znamená, že u této mšice může nastat ve srovnání s rokem 2003 vyšší intenzita jarního náletu, který bude vážným nebezpečím pro vzcházející porosty sadbových brambor.

Mšice maková(Aphis fabae)

U této mšice se letní i podzimní přelety pohybovaly nad celým územím České republiky převážně pod dlouholetým normálem. Nad dlouholetý normál vystouply krátkodobě v podzimním období v oblasti severních Čech. Této podprůměrné podzimní migrační vlně odpovídá i slabé osazení brslenů zimními vajíčky tj. méně než 40 % osazených keřů zimními vajíčky. Podle tohoto slabého podzimního přeletu a slabého výskytu vajíček na zimních hostitelských rostlinách lze usuzovat v jarním období jen na méně početnou generaci zakladatelek, která bude představovat jen nižší intenzitu náletu na nové hostitelské rostliny (mák, cukrovku).

Mšice slívová(Brachycaudus helichrysi)

Podle méně početné podzimní migrace a počtu vykladených zimních vajíček lze usuzovat jen na méně početnou generaci zakladatelek, která nebude pro slivoně žádným nebezpečím a stejně tak i květnový přelet na sekundární hostitelské rostliny bude jen slabé intenzity.

Mšice zelná(Brevicoryne brassicae)

Podzimní letová aktivita se pohybovala dlouhodobě kolem průměru a tomu odpovídaly i odpočty zimních vajíček. Podle průběhu podzimního přeletu a počtu vykladených vajíček lze odhadovat slabý až střední výskyt zakladatelek v jarním období, které v případě teplého počasí vytvoří na zimních hostitelských rostlinách škodlivou zátěž. Současně lze očekávat střední až silnou sekundární migraci na nové hostitelské rostliny (brukvovitá zelenina).

Mšice chmelová(Phorodon humuli)

Tato mšice měla stejně jako v minulých letech jen málo početnou podzimní generaci. Podle malého počtu vykladených zimních vajíček lze odhadnout v roce 2004 jen nízké početní stavy generací zakladatelek na peckovinách, které nebudou pro hostitelskou rostlinu velkou zátěží a současně znamenají jen nízkou intenzitu jarního přeletu na chmel.