Přizpůsobení myslivecké praxe požadavkům nového zákona o myslivosti

01.03.2002 | Myslivost

Nový zákon o myslivosti spatřil světlo světa oficiálně poslední den roku 2001, kdy vyšel ve Sbírce zákonů, v účinnost vstupuje s prvním dnem letošního července. Je mnoho názorů a stanovisek k zákonu mezi myslivci, vlastníky pozemků, lesníky, ochránci přírody a dalšími, jejichž činnosti se nový zákon dotkne. Jedno je ale nesporné - nový zákon je tu a je třeba se naučit s ním žít, přizpůsobit mysliveckou činnost nový požadavkům. Stejně tak je ale nesporné, že nemá cenu se trumfovat a dokazovat si, kdo co prosazoval a co pak vyšlo v zákoně jinak.

Českomoravská myslivecká jednota si zcela jasně uvědomuje, že tak jako při změnách v roce 1992, bude i tentokrát iniciativa ležet z velké části na myslivcích. Letošní rok ukáže, jak se budou schopni myslivci dohodnout se všemi zúčastněnými. Proto bylo i na dny 1. a 2. února svoláno do Benešova u Prahy jednání zástupců všech okresních mysliveckých spolků a pracovníků referátů životního prostředí okresních úřadů. O důležitosti a významu jednání svědčí i to, že z některých okresů přijeli i čtyři zástupci.

Po oba dny byla přítomným myslivcům vysvětlena z úst právníků detailně všechna ustanovení zákona s důrazem na změny, které nastaly v textu a nastanou i v praxi. Ke každému bloku byla široká odezva v diskusi, debaty samozřejmě pokračovaly v kuloárech při přestávkách i večerním posezení. Byla velice podnětná konfrontace názorů a zkušeností pracovníků státní správy a myslivců praktiků. Českomoravská myslivecká jednota vypracovala pro své členy návrh Stanov honebního společenstva a Stanov mysliveckého sdružení, které jsou součástí přílohy tohoto čísla pro přímé předplatitele. K dispozici jsou samozřejmě na každém okresním mysliveckém spolku společně i s ostatními potřebnými materiály a podklady.

Jak návrh stanov honebního společenstva, tak i mysliveckého sdružení je zpracován a předložen skutečně jen v tom nejnutnějším, ale vyčerpávajícím rozsahu, ale nic nebrání tomu, aby byl dále rozšířen nebo upraven tak, aby vyhovoval i těm nejnáročnějším. Znovu se vracím k tomu, abych zdůraznil, že předkládané návrhy stanov nejsou, tak jak dříve bývalo chápáno, jediným a možným vzorem pro všechny, ať již myslivecká sdružení nebo honební společenstva. Chceme, aby jejich vydání bylo především chápáno jako naše snaha pomoci těm, kdo o to bude mít zájem, bez toho aby museli vynakládat další úsilí nebo dokonce nějaké prostředky pro vypořádání se s jedním z celé řady dalších požadavků nového mysliveckého zákona.

V samotném předkládaném návrhu Stanov honebního společenstva jsou dány možnosti jak je doplnit, rozšířit pro potřebu každého, které jsou v návrhu vyznačeny kurzívou a půjde jen o to, jak se rozhodneme je využít. Rovněž ve věci přijímání stanov ponecháváme na rozhodnutí každého, kdy a jak Stanovy honebního společenstva předložit a schválit. Je možné se rozhodnout a jednat bezprostředně, ještě před účinností nového mysliveckého zákona , kdy by bylo možné využít poměrně volnějšího způsobu svolání valné hromady honebního společenstva, nebo tak učinit až v době účinnosti zákona, společně s realizací dalších zákonných předpokladů pro uvedení stávajících honiteb a honebních společenstev do souladu se zákonem, nejpozději však do 9 měsíců ode dne jeho účinnosti. Stejně asi tak, že nebudou u nás dvě honební společenstva ve všech směrech naprosto stejná, nebude ani proces přijímání stanov a rozhodování o dalších záležitostech ve všech případech jednotný a nebylo by dobré pokoušet se o něco víc než doporučení.

Podobně můžeme hovořit i o návrhu Stanov mysliveckého sdružení. Není nutné, pokud v jednotlivých mysliveckých sdruženích jsou dostatečné a současnému stavu odpovídající stanovy, něco měnit. Můžeme však konstatovat, že v obou případech předkládaných návrhů, pokud se pro ně kdokoliv rozhodne, ať již třeba v doslovném nebo nepodstatně upraveném znění, je zde předpoklad jejich bezproblémové registrace příslušnými orgány státní správy.