Přírodu Krkonoš ohrožuje přemnožená kleč. Musí pryč
27.07.2010 | Aktuálně.cz
Borovice kleč uměle vysazovaná v Krkonoších po druhé světové válce se natolik přemnožila, že začíná ohrožovat chráněné rostlinné a živočišné druhy.
Vedení národního parku proto musí přijít s radikálním řešením: na vybraných místech nechá keře odřezat.
"Pokud bychom nezasáhli, mohli bychom přijít o vzácnou floru i faunu a ohrozit stovky tisíc let trvající geomorfologické procesy," řekl ředitel parku Jan Hřebačka.
Po několikaleté přípravě se správa parku rozhodla k prořezávce na bezmála 179 hektarech krkonošských hřebenů. To je plocha jako zhruba čtyřicet Václavských náměstí, které má něco přes čtyři hektary.
"Na 178,7 hektarech krkonošských hřebenů dojde k místy jen kosmetické, jinde však výrazné redukci keřů kleče, které byly vysazené při horském zalesňování v padesátých letech, ale i později," řekl mluvčí parku Radek Drahný. Dodal, že s umělou výsadbou se skončilo až v roce 1991.
Začíná se na 38 hektarech, odveze se milion tun
Letos se začíná s prořezávkou kleče na prvních 38 hektarech na Labské louce, přičemž se bude postupovat od křižovatky U Čtyř pánů k severu k Violíku. První etapa skončí příští rok.
Odhaduje se, že jen z této oblasti se odveze více než tisíc tun dřeva. Vybrané keře se přitom budou odstraňovat většinou dlouhými nůžkami. Kleč odvezou malá nákladní auta s přísnou euronormou, vozila budou pravidelně kontrolována, jestli z nich neunikají kapaliny.
Auta nebudou jezdit v turisticky nejvytíženějších časech, v neděli ani nevyjedou. Příští rok by v oblasti pod Violíkem, daleko od cest, měl asi 300 tun odvézt vrtulník.
"Zvažovali jsme i použití levnější lanovky, ale šlo by o příliš velký zásah do terénu," vysvětlil mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný. Dodal, že štěpka z borovice kleč se využije jako alternativní zdroj paliva.
První etapa za 5,3 milionů
Odstranění rozpínavých keřů na prvních 38 hektarech vyjde letos a příští rok na 5,3 milionů korun.
Pětaosmdesát procent nákladů pokryjí peníze z evropského Operačního programu Životní prostředí, deset procent dá KRNAP a zbylých pět procent Státní fond životního prostředí.
Hrozba pro krkonošskou květenu i půdu
Rozpínající kleč je hrozbou i pro rostliny, které rostou jen v Krkonoších, a pro další cennou květenu. Třeba pro jestřábníky, arniku nebo ostřici Bigelewovu.
Kořeny kleče navíc narušují půdní struktury. Některé z nich se přitom vyvíjely od poslední doby ledové a jejich vývoj ještě neskončil. "Kleč se tak stala hrozbou pro unikátní krkonošskou tundru," dodal mluvčí parku Radek Drahný.
Další články v kategorii Ekologie
- Dobrovolníci od pátku do dneška odklidili z břehů Sázavy deset tun odpadků (13.04.2026)
- Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory (13.04.2026)
- Krkonošští hospodáři mohou opět žádat o příspěvek na péči o horské louky (13.04.2026)
- Zemědělský ústav povolil užití jedů na hraboše, ochránci to kritizují (13.04.2026)
- Tučňák císařský se nově stal ohroženým druhem - kvůli tání mořského ledu (10.04.2026)
- Komáři v Jižní Americe se geneticky adaptují na insekticidy (09.04.2026)
- Evropská komise na první čtvrtletí stanovila cenu uhlíkového cla na 75,36 eura za tunu CO2 (09.04.2026)
- Houby mezi sebou šíří drby o moči a vodě (09.04.2026)
- Peruánští vědci zmapovali vliv pesticidů na rakovinu po celé zemi (08.04.2026)
- Odborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS (07.04.2026)

Tweet



