Příroda versus ropná pole na Aljašce
22.01.2002 | Hospodářské noviny
Amerika očekává energetickou krizi, vede celosvětovou válku s terorismem a začíná se poohlížet po spolehlivých energetických zdrojích. Politici svádějí urputný boj s ochránci životního prostředí o to, zda povolit těžbu ropy v panenské aljašské tundře.
Těžit, či netěžit ropu v ekologicky krajně citlivé oblasti národní přírodní rezervace Arctic National Wildlife Refuge (ANWR)? Na jedné straně nikdo neví, kolik ekonomicky vytěžitelné ropy severská ložiska skutečně skrývají, na straně druhé je zřejmé, že při těžbě nevyhnutelné zásahy do křehkého arktického ekosystému mohou vyvolat nevratnou odezvu fauny i flóry se stěží předvídatelnými následky.
Ve Spojených státech se stále hlasitěji hovoří o tom, že zemi čeká ropná krize. Tamní životní styl vede přitom spíše k plýtvání než k šetření energetických zdrojů. V USA žije asi pět procent světové populace, která se ovšem skoro třetinou podílí na energetické spotřebě planety.
O bohatosti ropných rezervoárů pod věčně zmrzlou aljašskou tundrou nepochybuje výkonná ředitelka společnosti Arctic Power Kim Duke: "Na základě geologických průzkumů lze odhadovat, že se potenciál neotevřených ložisek pohybuje mezi pěti až šestnácti miliardami barelů. Vezmete-li průměr, lze hovořit o deseti miliardách barelů - a to lze v Severní Americe srovnávat jen s bohatostí nalezišť u Prudhoe Bay."
Více pochyb než jistoty
Oponuje jí například bývalý poradce aljašského guvernéra na otázky využití plynu a ropy Richard Finenberg, který považuje data uváděná těžebními společnostmi za zkreslená. Geologické průzkumy podle něho ukazují, že Aljaška "je sice slibným regionem, ale typickým shluky malých polí, které mohou, ale také nemusí být nalezeny".
Kromě čistě technických problémů není možné při rozhodování o těžbě pominout mínění domorodých indiánských obyvatel dělících se na pobřežní Inupiaty a ve vnitrozemí žijící skupinu Gwich'in. Inupiati žijící na severním výběžku tundry si dobře spočítali svůj prospěch z těžby - dostávají významné poplatky z ropy vytěžené v okolí zátoky Prudhoe Bay.
Skupina Gwich'in, která žije ve spartánských podmínkách na jižním okraji ANWR, naopak považuje těžbu za své ohrožení. Je totiž závislá na mase sobů karibu a obává se, že stáda lovená na svém 1300 kilometrů dlouhém putování po pláních by byla zničena nebo by odešla jinam. Starosta příhodně nazvané vesnice Arctic Village to vidí jasně: "Naši lidé se jako celek shodují, že musíme chránit arktickou rezervaci, svůj způsob života a stáda karibu."
Hlavní je ovšem to, že nikdo neví, kolik ropy vlastně tundra skrývá a jaký vliv by těžba měla na soby karibu. Nejhorší scénáře po zahájení těžby počítají s poklesem stavu zvěře až o 40 %. Zastánci těžby však argumentují zkušenostmi z Prudhoe Bay, kde se stáda karibu dokonce rozrostla. Kromě toho by plocha zabíraná ropnými zařízeními měla být "malá" a těžba by podléhala tvrdým ekologickým předpisům.
Zásoby? Ani ne na rok
Americké vládní agentury se při porovnání prospěchu z ropy vytěžené v aljašské tundře a nevyhnutelných následků pro životní prostředí staví k projektu poměrně skepticky. Tak například Fish and Wildlife Service (USFWS) zdůrazňuje, že se jedná o "jeden z nejúplnějších, nejstarších a nejméně zasažených ekosystému na Zemi".
Už v roce 1987 jedna ze studií vlivu těžby na životní prostředí upozorňovala Kongres, že těžba na příbřežních severních pláních ANWR těžce postihne tamní stáda sobů karibu. Do určité míry ohrozí také vlky, rosomáky, sněžné husy, lední medvědy a různé další druhy ptáků a ryb. Spojené státy spotřebují kolem 19 miliónů barelů ropy denně a podle US Geological Survey je padesátiprocentní naděje, že se v oblasti podaří najít 5,3 miliardy barelů s rozumnými náklady vytěžitelné ropy. Vychází z toho poloviční naděje, že se v rezervaci podaří najít tolik ropy, kolik by stačilo asi devět měsíců pokrývat potřebu USA.
Ekologicky zaměřený americký novinář Mark Lynas je mnohem skeptičtější: "Spotřeba energie v USA je teď tak vysoká, že ropa z ANWR by mohla pohánět všechna auta a továrny v zemi nějaký půlrok. Přitom pokud by se podařilo zvýšit účinnost spalovacích motorů tak, že by automobil na jeden galon paliva dojel o jedinou míli dál, ušetřili bychom na půl miliónu barelů ropy denně. A zatímco se standardy účinnosti změkčují, kupujeme stále větší a větší auta. Dokud Bush bude prezidentem, prahnutí po zisku bude zjevně určovat směr energetické politiky země, avšak v dlouhodobějším průměru Američané musejí snížit spotřebu, neboť ostatní státy se budou stavět proti rostoucím nákladům spojeným s následky vyvolanými změnami klimatu."
Nové technologie používané na už těžených aljašských ropných polích North Slope umožňují snižovat nepříznivý vliv na životní prostředí. Zahrnují například zpětné vstřikování odpadů pod zem, směrové vrtání, omezené vyústění vrtů a vy-užití zmrzlých ploch a cest v zimě. Pozemková správa Bureau of Land ovšem varuje, že by těžaři museli nevyhnutelně používat kromě dočasných ledových tras také stálé štěrkové cesty, které mnohem závažněji poškozují životní prostředí.
Devastující těžba
USFWS shrnuje dopady na životní prostředí takto: plašení zvěře, omezení lovu pod existenčně nezbytnou míru, ohrožení hnízdících ptáků, změny vegetace, znečištění půdy pohonnými hmotami a těžebními odpady. Rušeny by byly zvláště některé druhy živočichů. Seizmické metody geologického průzkumu by vyháněly z doupat lední medvědy a jejich mláďata. Ta by byla předčasně vystavena krutým mrazům a vyloučeny nejsou ani střety s lidmi.
Vozidla těžařů by pravděpodobně jezdila tundrou v týchž kolejích, čímž by poškozovala půdu i rostlinstvo. V North Slope, západně od ANWR, jsou vyjeté koleje patrné ještě patnáct let poté, co vznikly. Na příbřežních pláních žije kolem 129 tisíc sobů karibu, kteří koncem jara přivádějí na svět mláďata. Plaší je jakákoli lidská činnost, takže by je těžba pravděpodobně vypudila jinam.
V posledních letech, kdy je pozdě padající sníh přinutil změnit oblast, měli menší počet mláďat. Stačil by přitom jen pětiprocentní pokles jejich počtu, aby stáda nevratně řídla. Zatímco bohatství aljašských ložisek zůstává otázkou, jisté je, že s možnou těžbou se pojí jen stěží obhájitelná rizika.
Další články v kategorii Ekologie
- Uhynula celá generace pstruhů. Rybáři na Karlovarsku sčítají škody po otravě potoka (15.09.2025)
- Radary sledují čápy a kobylky. Šetří peníze a zachraňují životy (15.09.2025)
- Návrh změny míry ochrany vlka obecného v ČR v reakci na evropskou legislativu (14.09.2025)
- Znečišťovatelé zásadně přispívají k vlnám veder, ukázala studie (13.09.2025)
- Vláda chce zmírnit dopady Green Dealu. Zapojují se i další státy EU (12.09.2025)
- Extrémní řasa umí klouzat po ledu i skrze něj. Pomáhá si sliznatým bičem (12.09.2025)
- Vozítko NASA objevilo ve vzorku z Marsu potenciální stopy dávného života (12.09.2025)
- Nová vakcína pomůže s ochranou koal před chlamydiemi (12.09.2025)
- Vědci vyvíjejí bio-fólie, které mohou nahradit plasty v zemědělství (11.09.2025)
- Ústí nad Labem apeluje na občany, aby nekrmili přemnožená divoká prasata (11.09.2025)