PŘIPRAVUJÍ SE ZÁSADY MYSLIVECKÉ POLITIKY ČR

První náměstek ministra zemědělství ing. Kalina zadal v loňském roce úkol zpracovat koncepci myslivosti pro období před vstupem ČR do EU. Proto vznikl návrh Zásad myslivecké politiky (dále Zásady), který byl na několika jednáních projednáván se zástupci myslivecké veřejnosti. Návrh je v současné době připraven pro projednání v operativní poradě ministra. Po schválení budou Zásady k dispozici pro zveřejnění v odborném tisku. Protože se však již kolem této problematiky diskutuje, je vhodné uvést alespoň stručnou charakteristiku pojetí Zásad a navrhované úkoly v období před vstupem ČR do EU.

Myslivost v ČR je charakterizována jako tradiční obor lidské činnosti zabývající se hospodařením se zvěří a aktivní péčí o živočichy v krajině. Je nedílnou součástí souboru hospodářských činností člověka prováděných v přírodě a představuje aktivity, kterými člověk vstupuje do bezprostředního kontaktu s přírodou, a může ji tak významným způsobem ovlivňovat. Přispívá k zachování živočišných druhů v jejich pestrosti a k rovnováze mezi jejich ochranou a potřebami ostatních složek přírodního prostředí, včetně respektování hospodářských aktivit člověka v tomto prostředí. Významný cíl myslivosti - zachování genofondu zvěře - představuje péči o zvěř, ale i souběžné zlepšování jejich životních podmínek.

Myslivost je třeba rozvíjet v naprostém souladu s celosvětovým trendem zvýšeného úsilí o ochranu a aktivní péči o životní prostředí, který má v ČR historické kořeny i v myslivecké péči o zvěř a její prostředí. Pouhé cílené produkování jedinců některých druhů zvěře a jejich plošné vypouštění do volné přírody jen za účelem lovu není v souladu s tímto trendem.

Myslivost se odvíjí od práva myslivosti skládajícím se z celého souboru práv a břemen. Právo myslivosti se týká zvěře a prostředí a vztahuje se k vlastnictví honitby.

Ve výkonu práva myslivosti musí být kromě tradičních mysliveckých aktivit zakotveny i ekologické a humánní principy. Myslivost tedy není pouhým sportem, jak bývá někdy veřejností chápána.

Největším problémem myslivosti v ČR jsou neúnosné stavy určitých druhů spárkaté zvěře v některých oblastech, způsobující značné škody v přírodních ekosystémech. Dalším problémem je stagnace drobné zvěře, pro jejíž rozvoj je třeba aktivně vytvářet podmínky.

ZÁSADY MYSLIVECKÉ POLITIKY

Zásady myslivecké politiky jsou postaveny na těchto hlavních požadavcích:

· zajistit zachování a trvalé využívání zvěře jako obnovitelného přírodního zdroje a přírodního bohatství státu,

· zabezpečit, aby zastoupení a počet jednotlivých druhů, druhová pestrost i složení populací jednotlivých druhů zvěře podle věku a pohlaví bylo v souladu s přírodními podmínkami krajiny a její kulturou a umožňovalo přirozený vývoj ekosystémů,

· zachovat a obnovit přirozené lokality pro život drobné zvěře jejich aktivní ochranou, údržbou nebo obnovováním dostatečné pestrosti a plochy biotopů,

· obnovit vzájemnou rovnováhu mezi zvěří a lesem i zvěří a zemědělskou prvovýrobou při respektování základních požadavků volně žijících živočichů,

· humanizovat myslivost s cílem co nejvíce chránit zvěř před stresem a utrpením,

· respektovat práva vlastnická i práva občanské veřejnosti s cílem dosáhnout konsensu v rozvoji myslivosti,

· popularizovat myslivecké tradice a aktivity jako odborné a prospěšné služby přírodě,

· obnovit funkčnost státní správy myslivosti (po transformaci veřejné správy) pro podpoření rozvoje myslivosti a respektování právních norem.

ÚKOLY PŘED VSTUPEM ČR DO EU

(do roku 2004)

· vypracovat a schválit mysliveckou politiku ČR,

· vytvořit celkový legislativní rámec myslivosti ve shodě s komunitárním právem EU,

· vypracovat metodiku objektivního určování "únosných” stavů zvěře, definovaných jako početní stavy v rozpětí stavů minimálních a stavů normovaných (motivujících k hospodaření se zvěří) na základě ekosystémového posouzení prostředí honiteb jako předpokladu pro nastolení rovnováhy mezi zvěří a jejím prostředím,

· dokončit projekt rajonizace jednotlivých druhů spárkaté zvěře a využití jeho závěrů jako rámce ohospodařování zvěře v oblastech chovu,

· zadat tvorbu rajonizace drobné zvěře jako rámce pro obnovování biotopů vhodných pro tuto zvěř a začít s dlouhodobou podporou ohrožených druhů drobné zvěře, které byly nejvýrazněji postiženy antropogenními vlivy,

· navrhnout a zavádět stimulační nástroje pro vlastníky zemědělských pozemků nevhodných k zemědělskému obhospodařování, za účelem vytváření vhodných biotopů drobné zvěře,

· aktivní účastí na mezinárodních jednáních a studiem trendů v EU připravit myslivost jako obor na vstup do EU,

· zajistit funkčnost, objektivnost a odbornost transformované státní správy myslivosti na všech stupních.

Ing. František Morávek - Odbor státní správy lesů a myslivosti MZe ČR

Svět myslivosti č. 2/2002