Přemnožení divočáci už morem netrpí
11.02.2002 | Zlínské noviny
Potkat se v lesích a v honitbách kroměřížského okresu s divočákem není v posledních letech žádný div. Také všichni myslivci jednohlasně potvrzují, že se v jejich revírech černé zvěři už několik let enormně daří. Každoročně prý zastřelí kolem pěti set kusů. " Silnou populaci divokých prasat asi nejvíc pociťují zemědělci. Zlobí se, že jim výrazně poškozují úrodu na osetých polních plochách," upřesnil Stanislav Běhula z referátu životního prostředí na Okresním úřadě v Kroměříži. K lokalitám s jejich nejhustší populací Běhula zařadil oblast Chřibů, Ždánického lesa a Hostýnských vrchů.
"Černé zvěři se u nás daří natolik dobře, že i v září jsou v lesích k vidění selata. To je jeden z příznaků, že mají dostatek potravy. Ale dovedete si představit, co jedno stádo divočáků udělá s porostem kukuřice nebořepky," dodal Běhula.
Situaci s přemnožený mi divočáky navíc v roce 1997 myslivcům zkomplikoval vý skyt prasečího moru. " Poslední hromadný výskyt klasického moru prasat jsme v okrese zaznamenali ve druhé polovině devadesátých let. Před více než dvěma lety jsme zaznamenali jeden případ také na Koryčansku. Teď už je v regionu naštěstí klid," uvedla epizootoložka Lenka Opltová z Okresní veterinární správy v Kroměříži.
Myslivci sice doposud museli veterinářům odevzdávat k vyšetření vzorky z každého uloveného kusu, ale jejich výsledky byly negativní. " U některých kusů ještě zřídka zaznamenáváme výskyt protilátek na prasečí mor, ale ani z masa takové zvěře už nebezpečí nehrozí," ujistila Opltová.
Navíc podle loňské vyhlášky budou myslivci k prohlídkám zvěrolékařů posílat jen padesát procent z ulovených divočáků. Opltová sice připustila, že tak nebudou vědět o zdravotním stavu všech zastřelených kusů, ale hodlají si veterinární vyšetření rovnoměrně rozložit. " Navíc myslivcům platíme zástřelné, čímž si ulovené kusy hlídáme," dodala epizootoložka.
Zástřelné je navíc vhodný motivační prostředek ke snižování přemnožené populace černé zvěře. Za zastřelené " lončáky" a bachyně dostávají myslivci z Kroměřížska pět set korun, za každé sele pak tři stovky.
Další články v kategorii Ekologie
- Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám (12.12.2025)
- Americká EPA smazala zmínky o změně klimatu způsobené člověkem ze svého webu (10.12.2025)
- Česko žádá po Polsku další opatření proti odtékání vody v okolí dolu Turów (10.12.2025)
- Největší vertikální zahrada v Česku. Vědecký projekt zkoumá, jak zeleň ochlazuje průmyslové zóny (09.12.2025)
- Na čistší a ekologičtější železniční dopravu míří z Modernizačního fondu dalších téměř 11 miliard korun (05.12.2025)
- Státy EU a europarlament se shodly na odkladu nařízení o odlesňování o další rok (05.12.2025)
- Úspory energií pro desítky tisíc domácností nebo flexibilní doprava pro špatně dostupné oblasti. MŽP představilo návrh využití Sociálního klimatického fondu (05.12.2025)
- Vláda schválila novelu nařízení o udržitelnosti biopaliv a snižování emisí z pohonných hmot (04.12.2025)
- Superčervi pod drobnohledem: Vědci na Agronomické fakultě zkoumají, jak larvy potemníka rozkládají plasty (03.12.2025)
- Nový prales na Ještědu chtějí ekologové spolku Čmelák rozšířit o 4,5 hektaru (03.12.2025)

Tweet



