Přemnožení divočáci už morem netrpí
11.02.2002 | Zlínské noviny
Potkat se v lesích a v honitbách kroměřížského okresu s divočákem není v posledních letech žádný div. Také všichni myslivci jednohlasně potvrzují, že se v jejich revírech černé zvěři už několik let enormně daří. Každoročně prý zastřelí kolem pěti set kusů. " Silnou populaci divokých prasat asi nejvíc pociťují zemědělci. Zlobí se, že jim výrazně poškozují úrodu na osetých polních plochách," upřesnil Stanislav Běhula z referátu životního prostředí na Okresním úřadě v Kroměříži. K lokalitám s jejich nejhustší populací Běhula zařadil oblast Chřibů, Ždánického lesa a Hostýnských vrchů.
"Černé zvěři se u nás daří natolik dobře, že i v září jsou v lesích k vidění selata. To je jeden z příznaků, že mají dostatek potravy. Ale dovedete si představit, co jedno stádo divočáků udělá s porostem kukuřice nebořepky," dodal Běhula.
Situaci s přemnožený mi divočáky navíc v roce 1997 myslivcům zkomplikoval vý skyt prasečího moru. " Poslední hromadný výskyt klasického moru prasat jsme v okrese zaznamenali ve druhé polovině devadesátých let. Před více než dvěma lety jsme zaznamenali jeden případ také na Koryčansku. Teď už je v regionu naštěstí klid," uvedla epizootoložka Lenka Opltová z Okresní veterinární správy v Kroměříži.
Myslivci sice doposud museli veterinářům odevzdávat k vyšetření vzorky z každého uloveného kusu, ale jejich výsledky byly negativní. " U některých kusů ještě zřídka zaznamenáváme výskyt protilátek na prasečí mor, ale ani z masa takové zvěře už nebezpečí nehrozí," ujistila Opltová.
Navíc podle loňské vyhlášky budou myslivci k prohlídkám zvěrolékařů posílat jen padesát procent z ulovených divočáků. Opltová sice připustila, že tak nebudou vědět o zdravotním stavu všech zastřelených kusů, ale hodlají si veterinární vyšetření rovnoměrně rozložit. " Navíc myslivcům platíme zástřelné, čímž si ulovené kusy hlídáme," dodala epizootoložka.
Zástřelné je navíc vhodný motivační prostředek ke snižování přemnožené populace černé zvěře. Za zastřelené " lončáky" a bachyně dostávají myslivci z Kroměřížska pět set korun, za každé sele pak tři stovky.
Další články v kategorii Ekologie
- Letošní Den boje proti suchu a rozšiřování pouští připomíná význam pastvin i potřebu zadržovat vodu v krajině (19.06.2026)
- Ekologové připravují stínový Národní plán na obnovu přírody (18.06.2026)
- Jezdci.cz: Klempíř zrušil vyjmutí pastvin z ochrany v kauze Hřebčína Napajedla (17.06.2026)
- Vědci v Polsku zřejmě poprvé zachytili na videozáznam, jak vlci útočí na zubry (17.06.2026)
- Lidé ji fotí, ochranáři proklínají. Co je zač lupina, která dobývá Česko (17.06.2026)
- OSN: Téměř všechny děti jsou vystaveny nejméně jednomu klimatickému riziku (17.06.2026)
- MŽP modernizuje pravidla pro přepravu odpadů: přinese digitalizaci, méně byrokracie a účinnější boj s nelegálními transporty (16.06.2026)
- Studie: Řeky v ČR za posledních 140 let ztratily značnou část hmyzí rozmanitosti (16.06.2026)
- V Krkonoších žije nejméně 11 vlků ve dvou teritoriích, populace je stabilní (16.06.2026)
- Z bývalých lomů Libouš a Bílina se stanou jezera, která zajistí vodní komfort krajiny (16.06.2026)

Tweet



