Představa státu: Ryby jsou rybářů teprve, až si je chytí

Český stát je povinen zaplatit sportovním rybářům Jihočeského územního svazu ČRS za škody, způsobené vydrou.

Krajský soud v Č. Budějovicích tak rozhodl v odvolacím řízení, v němž zamítl odvolání České republiky, zastoupené ministerstvem financí, proti rozsudku Okresního soudu v Č. Krumlově o povinnosti zaplatit územnímu svazu ČRS 94 500 korun náhrady škody, způsobené vydrou říční, jejíž stavy nemohou být lovem snižovány, na rybách, chovaných členy svazu v revírech Černá, Chvalšinský a Kájovský potok, Malše a Vltava od 16. 5. 1998 do 31. 12. 1998.

Podle žalobců odpovídá ČR za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, neboť jednak neuhradila rybářům škodu, jednak nesplnila povinnost a nevydala vyhlášku, stanovující podrobnosti odškodnění. Výši škody pak určil podle znaleckého posudku mj. o početním stavu vyder v oblasti.

Soud v Č. Krumlově v březnu 2001 uložil České republice požadovanou částku zaplatit. Poukázal na zákon o myslivosti, podle něhož škody způsobené zvěří, jejíž stavy nemohou být lovem snižovány, hradí stát. Krajský soud v září 2001 rozsudek změnil a žalobu zamítl s odůvodněním, že obecně závazný právní předpis o náhradách škod způsobených zvláště chráněnými živočichy nabyl účinnosti až 10. květnem 2000. V důsledku absence takového předpisu v dané době nelze žalobci náhradu přiznat, uzavřel krajský soud.

Rybáři podali dovolání, v němž argumentují názorem, že okolnost, že ministerstvy financí, zemědělství a životního prostředí nebyl vydán předpis, jenž předpokládal zákon o myslivosti, nemůže jít k tíži rybářů.

K tomuto názoru se Nejvyšší soud v Brně loni 29. října přiklonil. Uzavřel, že jestliže zákon o myslivosti zakládal nárok rybářů na náhradu škody způsobené chráněnou zvěří, pak byly základní podmínky objektivní odpovědnosti státu dostatečným způsobem definovány. Odpovědnost státu nemůže být vyloučena nevydáním předpisu s úpravou podrobností odškodnění; pak je ve věci nutno použít obecných ustanovení občanského zákoníku o náhradě škody. Nejvyšší soud proto věc vrátil Krajskému soudu v Č. Budějovicích a ten v úterý pokračoval v odvolacím řízení.

Právní zástupce žalovaného navrhl k odvolání státu zrušit rozsudek okresního soudu. Rybářské právo patří podle zákona č. 102/1963 Sb. státu, který je bezplatně přenechává mj. Českému rybářskému svazu. Toto právo znamená mj. oprávnění přivlastňovat si ulovené ryby, argumentoval právní zástupce ministerstva. Vlastníkem ryb se žalobce, Český rybářský svaz, stává tedy teprve jejich ulovením - ryby ještě neulovené nevlastní, a právě na takových vydry způsobují škodu. Ta tudíž nevznikla ČRS, takže není naplněna jedna z podmínek pro přiznání její náhrady . . .

Obecný zástupce žalobce naopak mínil, že žalovaný neprokázal, že ryby v rybářských revírech nejsou ve vlastnictví ČRS. "On je vysazuje, chová, stará se o ně," argumentoval dále, a ztotožnil se s právním názorem Nejvyššího soudu.

Krajský soud poté s ohledem na zavazující rozhodnutí Nejvyššího soudu odvolání ČR zamítl a rozhodnutí první instance potvrdil jako věcně správné co do posouzení odpovědnosti státu dle zákona o myslivosti. Žalovaný je povinen zaplatit ČRS, Jihočeskému územnímu svazu, nejen 94 500 Kč za škody, způsobené vydrami, ale i náklady odvolacího řízení ve výši 20 375 Kč.

Proti rozsudku je možné podat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR v Brně.

Jak si mimo jednání povzdechl právní zástupce žalovaného státu, ani jedna z instancí dosud ve svých rozhodnutích nezaujala právní názor na uplatňovanou námitku, že vlastníkem ryb, které padly za oběť vydrám, nebyl Český rybářský svaz.

Možná, že se dočká v písemném vyhotovení úterního rozhodnutí krajského soudu.